Proč byl a stále je Island největším nebezpečím pro Evropu?

Island objektivem Romana Pecha - Obrázek 2 Zdroj: Roman Pech

Může být náš moderní svět ohrožen erupcí jediné sopky? Bohužel, odpověď zní ano…

Podle posledních údajů se zdá, že se sopky pod Islandem opět probouzejí. Co to bude znamenat pro Evropu? Jako už tolikrát v dějinách – s nejvyšší pravděpodobností nic dobrého.

Asi si ještě všichni pamatujete chaos, který nejen v Evropě, ale vlastně po celém světě vypukl po erupcích sopky Eyjafjallajökull roku 2010. Momentálně se podle seismologů připravuje k erupci vulkán Bárđarbunga. Jde o sopku, která je zodpovědná za vůbec nejsilnější erupci v dějinách Evropy za posledních 10 000 let.

Už dřívější erupce sopek na Islandu totiž pro Evropu znamenaly prakticky vždy pohromu. V 10. století to zase taková hrůza nebyla, ale předtím vždy Island představoval opravdový sud s prachem. A s doutnákem zapáleným hodně nakrátko…

Tak třeba Hekla. Tato sopka, k jejíž erupci došlo roku 1104, pokryla svým popelem přibližně polovinu území Islandu a také v Evropě zapříčinila léta horší úrody. Ještě horší následky mělo roku 1783 osm měsíců trvající soptění vulkánu Laki. To vyvrhlo největší množství lávy v dějinách a také ohromné množství oxidu siřičitého, některé odhady říkají, že šlo až o 100 milionů tun tohoto jedu.

Když se mraky prachu dostaly nad evropský kontinent, znamenalo to pohromu. Temná oblaka zastřela na měsíce oblohu a v Evropě se na řadu let extrémně snížily výnosy obilí. To vedlo k hladomorům, politickým nepokojům a nakonec v důsledku až k Francouzské revoluci, která zcela změnila podobu světa. A to všechno kvůli sopce na vzdáleném Islandu…

A co Bárđarbunga?

Ta erupce před 8000 lety, o níž jsme psali už výše, sice byla výjimečně silná, ale rozhodně nebyla jediná. Tento vulkán soptí pravidelně, k erupcím docházelo pravidelně asi co 20–25 let. Ale naposledy sopka vybuchla roku 1910, je tedy pravděpodobné, že další erupce už bude velice silná.

Tato sopka ale není jediná, která může na Islandu každou chvíli explodovat. Celkem má tento ostrov asi 30 sopek! Vlastně celá tato oblast, která leží na rozhraní dvou tektonických desek, je velmi aktivní. Jednou z příčin je právě blízkost těchto tektonických desek, druhou je to, že pod ostrovem je obrovské množství žhavého magmatu, které se snaží protlačit nahoru.

Kde je problém?

Kdyby se Island nacházel někde jinde, asi by to takový problém neznamenalo. Ale ostrov je svému okolí, především Evropě, nebezpečný především svou polohou. Od Islandu často vanou větry směrem na Evropu, a tak se prach snadno a rychle dostane nad kontinent, kde působí výše zmíněné problémy.

V moderní době se stalo zásadní komplikací, že právě nad Islandem a kolem něj vede většina leteckých tras mezi Evropou a Amerikou. Když je prach naruší, znamená to, že letadla tudy neproletí. Ukázalo se to naposledy při erupcích sopky s nevyslovitelným jménem Eyjafjallajökull. Když roku 2010 chrlila lávu a popel, báli se experti oprávněně, že když se popel dostane do leteckých motorů, půjde letoun k zemi…

Vůbec nejhorší riziko v tomto ohledu představují sopky ukryté pod ledem. Jejich erupce jsou silnější a také sopečný prach smíšený s ledem je pro motory letadel nebezpečnější. A právě mezi sopky pod ledovou pokrývkou patří Bárđarbunga. Je prakticky neviditelná. Když se podíváte na webkameru, která vulkán sleduje, není vlastně nic vidět. To proto, že nad sopkou je několik stovek metrů ledu.

Kromě silnější erupce to také znamená, že se sopka a její aktivita mnohem hůř sledují – a její chování je tedy velmi nepředpověditelné…