Neviditelný nepřítel lidstva: Co nejvíc ničí naši psychiku i schopnost učit se?

Hluk vyvolává únavu a nervozitu. Mnohé orgány těla trpí. Děti, které žijí blízko letišť, mají problémy s učením. Narušený spánek může vést k tachykardii a zrychlené srdeční činnosti. Jak napsal italský týdeník L'Espresso, hluk se stal prokletou hudbou moderní společnosti. Více než polovina Evropanů žije v lokalitách, kde je hluk tak silný, že ohrožuje lidské zdraví.

I v nemocnicích je nyní hluk vyšší, než tomu bývalo v 60. letech minulého století. Organismus si však na neustálý hluk nepřivykl a stále na něj reaguje negativně. Vlivem hluku na psychickou a fyzickou rovnováhu se zabývá časopis The Lancet v článku Mathiase Basnera z ústavu pro experimentální psychiatrii Pensylvánské univerzity.

Je-li člověk vystaven ostrým zvukům, vede to k vysoké stimulaci autonomního nervového a endokrinního systému. Zvyšuje se diastolický a systolický tlak, zrychluje se srdeční tep, vyplavují se stresové hormony, katecholaminy a glukokortikoidy. Chronické vystavování se hluku zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, roste viskozita krve, hrozí vysoký tlak a ateroskleróza, dokonce může dojít k infarktu. Každých deset decibelů navíc zvyšuje nebezpečí kardiovaskulárního onemocnění o sedm až 17 procent.

"Ve světě práce jsou četná povolání, kde je člověk vystaven hluku škodícímu zdraví. Nejznámějším onemocněním vyvolaným hlukem je hluchota, která jen v Itálii ročně postihuje tisíce pracujících," říká profesor Giovanni Mosconi z nemocnice papeže Jana XXIII. v Bergamu.

Znepokojivé jsou ovšem i další negativní dopady hluku na lidské zdraví. Kromě vlivu na psychiku a chování a poruchy spánku škodí hluk různým orgánům, jako je kardiovaskulární či endokrinní systém, a dokonce zrak. Pak tady jsou vlivy na poznávací schopnosti dětí. "Více než 20 různých studií prokázalo, že hluk z okolního prostředí má negativní vliv na poznávací schopnosti dětí a na jejich schopnost učení," uvádí Basner z Pensylvánské univerzity.

Děti, které navštěvují školy zasažené hlukem z letiště, automobilového či vlakového provozu, obtížněji čtou, jejich paměť je omezená a mají horší výsledky v testech. Studie provedená u téměř 3000 dětí navštěvujících školy poblíž velkých mezinárodních letišť ve Velké Británii, Španělsku a Nizozemsku ukázala, že jejich schopnost učení je přímo úměrná tomu, jakému hluku jsou vystaveny.

Pokud zesílil hluk, jemuž byly školy vystaveny, o pouhých pět decibelů, vyvolalo to u anglických dětí dvouměsíční zpoždění v učení a u nizozemských jednoměsíční. "To ukazuje, že každé snížení hladiny hluku kolem školy by mělo zlepšit poznávací schopnosti dětí," uvedli autoři výzkumu.

Nejzhoubnější dopady hluku v moderní společnosti se zřejmě projevují na kvalitě spánku. Spaní v hluku může vyvolat tachykardii či přerušovaný spánek. Zvláště citlivé jsou starší osoby, děti a ti, kdo pracují na směny a již tak mají problémy se spaním.

ČTK