Megapovodeň v Londýně: je hlavní město Anglie zcela bezbranné?

Londýn patří k největším a zároveň nejníže položeným městům na světě. Jeho srdcem protéká řeka Temže, která během přílivu přivádí moře až nepříjemně blízko. Město se vody vždy obávalo, a tak jeho představitelé nechali vybudovat mnoho zábran, aby se před ní snadněji ubránilo.

Londýn je na déšť zvyklý, při dlouhotrvajících deštích by ale tamní kanalizace mohla dosáhnout maxima. Hlavní ochranou Londýna proti povodním jsou temžské bariéry, jež tvoří masivní systém deseti ocelových vrat, která jsou umístěná na dně řeky a vysunou se v okamžiku, kdy je město ohrožováno přílivem ze Severního moře.

Dokument Zničující katastrofy (4) o megapovodni v Londýně odvysíláme na Prima Zoom v pondělí 13. května ve 21.00

O jejich stavbě se začalo uvažovat už v padesátých letech minulého století, neboť v roce 1953 přílivová vlna zničila velkou část britského pobřeží včetně Londýna a vyžádala si tři sta sedm obětí. S jejich konstrukcí se začalo v roce 1974 a královna Alžběta II. je o deset let později uvedla slavnostně do provozu. Protipovodňové zábrany jsou stavěny na tisíciletou vodu a odolají přílivové vlně o výšce 6,9 metru. Odhadovalo se, že se budou uzavírat zhruba jednou za dva roky, ovšem poslední dobou se kvůli vodě zavírají i pětkrát ročně (rekordní byl rok 2003, tehdy se zavřely devatenáctkrát, o dva roky dříve patnáctkrát). Bouře i přívalové vlny jsou četnější a navíc se postupně zvedá hladina moře.

Katastrofické předpovědi

„Bariéry poskytují městu výtečnou ochranu, ale kdyby je voda překonala, což se může stát, následky by byly nedozírné,“ říká v dokumentu Zničující katastrofy v epizodě Megapovodeň, věnované právě Londýnu, Sebastian Catovsky z Asociace britských pojišťoven. Hlavou se mu přitom honí megavlna, na jejíž vznik má vliv řada faktorů – například postavení Měsíce. A je-li v úplňku, příliv je dvojnásobný. Nepříznivý vliv má také Severní moře, které je mělké a úzké a stlačená vlna při postupu tím zvyšuje svou rychlost a zvedá se do výšky. Pokud by zároveň došlo k několika týdnům nepřetržitého deště, tlakové níži, bouři nad severním Atlantským oceánem a Měsíc by byl v úplňku, mohla by Londýn ohrozit katastrofická přílivová vlna.

Každým poklesem tlaku o jeden milibar se hladina severního Atlantiku zvyšuje o jeden centimetr. Při silné bouři by se v šíři stovek kilometrů mohla zvýšit o půl metru, což by znamenalo počátek vzniku přílivové vlny. „Londýn je chráněný pouze temžskými bariérami. Ostatní vrata a zábrany leží na soukromých pozemcích a jejich majitelé je často neudržují. Pokud by se vlna přelila přes temžské bariéry, byly by zatopeny nízko položené obytné oblasti kolem pobřeží. Kdyby je prolomila, pod vodou by možná skončil londýnský parlament i centrum města. Zkolaboval by kanalizační systém, ulice by se proměnily v řeku, bylo by zatopeno metro a paralyzována městská doprava na měsíce, až roky,“ maluje čerta na zeď řada expertů.

Víte, že…

• ... jde o druhou největší podobnou (mechanickou) bariéru na světě? Ta největší, Oosterscheldekering vybudovaný mezi ostrovy Schouwen-Duiveland a Noord-Beveland, chrání před zatopením Nizozemsko.
• ... jedno zvednutí ocelových vrat stojí šestnáct tisíc liber, což je v přepočtu zhruba půl milionu korun?
• ... jako spolehlivá ochrana budou temžské bariéry sloužit kvůli neustále stoupající hladině moře zřejmě jen do roku 2070? Pak budou muset být nahrazeny jinými, postavenými dále od Londýna.
• ... britskou metropoli zasáhla přívalová vlna i v roce 1928? Vyžádala si životy čtrnácti lidí.
• ... temžské bariéry sehrály důležitou roli v katastrofickém filmu režiséra Tonyho Mitchella z roku 2007 s názvem Potopa?
• ... můžete stavbu navštívit jako turistickou atrakci? Přístupná je od čtvrtka do neděle, vstup činí kolem sta korun a jednou za měsíc kvůli technické kontrole můžete vidět i spuštění vrat. Více informací TADY.

Připravil Tom Franzki pro TV Star