Dokáže lidstvo spustit umělou fotosyntézu? Jsme na správné stopě!

Vědci z českobudějovické akademie věd a Jihočeské univerzity objasnili proces, při němž rostliny transformují přebytečné světlo na teplo. Jako první na světě tak popsali a definovali mechanismus, který při přebytku světla zajišťuje, aby měla rostlina k dispozici právě tolik světla, kolik potřebuje k fotosyntéze, tedy přeměně světelného záření na formy energie využitelné rostlinou buňkou.

O objevu informoval Roman Sobotka z centra Algatech z českobudějovické akademie věd. Podle něj se jedná se o průlom v pochopení fyzikální podstaty přeměny světelného záření na tepelné. Kromě Sobotkova týmu se na výzkumu podílel kolektiv Tomáše Polívky z Jihočeské univerzity.

"Rostliny jsou přizpůsobeny na nižší světelné záření, ale absorbují jej vždy, aniž by chtěly," uvedl Sobotka. Podle něj tak nejvyšší nápory nastávají především v letních měsících. Ve dnech, kdy je slunečné počasí, tak na rostliny působí světelné záření v mnohonásobně vyšší míře, než samy potřebují. "A v tu chvíli přebytek světla přeměňují na teplo," řekl Sobotka.

Jak to funguje?

Přirovnal to k odpouštění páry pomocí tlakového ventilu. "Bez něj by nádoba v případě přebytku také praskla. A rostliny podobným způsobem fungují, intenzivnější světelné záření vrací zpět v podobě tepla. Chrání se tím před poškozením," uvedl Sobotka.

Kolektiv jihočeských vědců jako první popsal fyzikální mechanismus tohoto procesu. V praktické sféře zatím nemá tento objev reálné uplatnění. "Ale třeba z hlediska umělé fotosyntézy, což je ale otázka v horizontu desetiletí, budou takové poznatky velmi důležité," řekl Sobotka. Význam objevu jihočeských vědců dokládá fakt, že o něm v těchto dnech vychází článek v prestižním vědeckém časopise Nature Chemical Biology.

ČTK