11. ledna 2014 06:00

Co může za zkažené zuby? Moderní způsob života to není

Zuby se podle vědců kazily i lovcům a sběračům plodů.

Kazivost zubů se tradičně spojuje s konzumací zemědělských plodin. Výzkum marockých a britských vědců ale prokázal, že velmi špatný chrup měli i lovci a sběrači plodů, kteří žili před 15 000 lety v dnešním Maroku, i když se živili divoce rostoucími rostlinami. Informovala o tom univerzita Johna Moorese v Liverpoolu.

Vědci prozkoumali ostatky nalezené v jeskyních Taforalt, ležících v marocké východní provincii Udžda. V zadání bylo zjistit, proč se právě na těchto místech lidé zdržovali více než jinde. Doktorka Isabelle De Grooteová byla pověřena prozkoumat zuby lidí, kteří tam byli pohřbeni, její kolegové zase měli zjistit, čím se tito lidé živili.

Výsledek pátrání odporuje běžně přijímanému názoru, podle nějž výskyt zubního kazu souvisí se sedavým způsobem života a začal se objevovat až u kultur, které se zabývaly pěstováním zemědělských plodin. Většina lidí, jejichž ostatky De Grooteová zkoumala, měla zkažené zuby a trpěla vředy v ústní dutině. Podle ní musely dávné lovce a sběrače často bolet zuby a jejich dech musel páchnout.

Bakterie způsobující zubní kaz se vyvíjejí při kvašení uhlohydrátů, jako jsou například obilná zrna, a šíří se blízkým kontaktem s jinými lidmi.

Lidé, kteří obývali Taforalt, pravidelně sbírali žaludy a piniové oříšky, tedy plodiny, které byly zdrojem kvasících uhlohydrátů. Výzkum prokázal velmi závažné poškození chrupu, z čehož vědci vyvozují, že konzumace některých přírodnin může být pro zuby škodlivá stejně, jako konzumace rafinovaného cukru. Kazivost chrupu tedy trápila nejen vyspělejší společnosti, ale i lidi obývající jeskyně.

Pravěcí zubaři

De Grooteová multidisciplinární studii o životě lidí z Taforaltu považuje za poodhalení podmínek života prehistorických komunit, které přežily po delší dobu na jednom místě a živily se čerstvou stravou. V další části se výzkum zaměří na analýzu horní vrstvy zubů lidí z Taforaltu, aby se určily bakterie, jež kazivost zubů tehdejších lidí působily. Na výzkumu se podílí britské muzeum dějin přírody a marocký ústav archeologie a národního bohatství.

ČTK

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora