Zdědí Zemi krysy velké jako ovce?

Když se řekne krysa, asi si všichni představíme tvora menšího než kočka. Jenže krysy a jim příbuzní tvorové byli v minulosti výrazně větší – a podle některých biologů se zase zvětší.

Největším hlodavcem současnosti je jihoamerická kapybara – velká jako lovecký pes. Na rozdíl od našich potkanů je však čistě býložravá. Podle studie britských biologů by podobně velké mohly být i krysy a potkani v budoucnosti. Má to však několik ale…

Vědci z univerzity v Leicesteru pracují s hypotézou, že naše planeta už vstoupila do nové geologické éry – do anthropocénu. Jejím hlavním činitelem je člověk: měníme Zemi tolik, že na její stav máme výrazně větší vliv než jakékoliv jiné činitele. Biologové se proto zamýšlejí, jak na tyto proměny bude reagovat život. Scénářů je samozřejmě mnoho – ale některé jsou pravděpodobnější.

Jen hypotéza. Ale děsivá

Vědci vyšli z toho, že právě hlodavci, jako jsou krysy a potkani, jsou ideálně uzpůsobeni přežít současné změny planety – tedy kdyby tyto změny pokračovaly stejným tempem a intenzitou. To znamená, že velké vymírání druhů, jež zaznamenáváme, otevře ekologický prostor jiným druhům zvířat – a právě krysy toho budou schopné využít.

Původně také potkani nežili v městských kanalizacích; dnes tam přitom tvoří drtivou většinu obyvatel. Tak třeba v Praze žijí podle posledních kvalifikovaných odhadů asi 4 miliony potkanů – na každého člověka připadají čtyři. Adaptabilita těchto tvorů je neuvěřitelná, dokážou se přizpůsobit téměř jakýmkoliv podmínkám.

Jenže evoluce je zbraň o dvou čepelích. Zvíře musí na prostředí reagovat – a to vede ke změně jeho chování i těla. Když budou mít potkani dost prostoru a potravy, není důvod, proč by se jejich těla nezvětšovala – třeba až na velikost osmdesátikilogramové kapybary po několika tisícovkách let. A navíc tento scénář počítá s vymizením člověka ze Země: a to zase při pohledu na dnešní svět není tak nepravděpodobné… Takový proces by v každém případě trval nejméně miliony let.

Když světu vládli hlodavci

Máme ale důkazy, že podobná situace už na Zemi nastala. V pravěku totiž po naší planetě chodili hlodavci velcí jako bizoni. Jmenovali se Josephoartigasia monesi. V dohledné době sice nemůžeme očekávat, že by současní hlodavci dosahovali tak obřích rozměrů.

Ale při pohledu na některé rozdíly ve velikosti potkanů už musíme zpozornět: tak například v Mozambickém průlivu vedle sebe existují dva ostrovy, na nichž žijí potkani. Na ostrově, kde se nemusejí vypořádávat s konkurencí, dosahují o třetinu větších rozměrů než na ostrově, kde bojují o přežití proti kočkám.

Text: RD