Záhada saturnových prstenců. Byly svědky vzniku Sluneční soustavy

Úchvatné prstence planety Saturnu a jeho měsíce jsou pravděpodobně více než čtyři miliardy let staré. Jsou to kosmické pozůstatky zrození sluneční soustavy. Podle serveru space.com k tomuto zjištění dospěli vědci po novém zkoumání údajů získaných sondou Cassini obíhající kolem Saturnu.

Nové poznatky naznačují, že prstence a měsíce Saturnu vznikly ve stejné době jako ostatní tělesa sluneční soustavy, tedy brzy poté, co se Slunce rozzářilo k životu. Protože se zformovaly jako jiné planety našeho systému z planetární mlhoviny složené z plynu a prachu, obklopující mladé Slunce, jsou pro astronomy jakousi časovou schránkou.

"Zkoumání Saturnova systému nám pomáhá pochopit chemický a fyzikální vývoj celé naší sluneční soustavy," vysvětluje podle serveru člen týmu sledujícího práci sondy Cassini Gianrico Filacchione z Národního astrofyzikálního ústavu v Římě. "Nyní víme, že k pochopení tohoto vývoje je nutné nejen studovat jeden měsíc nebo prstenec, ale také dát dohromady vazby prolínající se mezi těmito tělesy."

Voda ve vzduchoprázdnu?

Filacchione a jeho kolegové analyzovali data získaná spektrometrem pro vizuální a infračervené mapování (VIMS), který je umístněn na Cassini, s cílem pochopit rozložení vodního ledu a barev napříč Saturnovými prstenci a měsíci. Různé barvy prstenců a měsíců podle vědců dokazují přítomnost organických materiálů neobsahujících vodu, zatímco vodní led je důležitým vodítkem časové osy formování Saturnova systému.

Pozorování pomocí VIMS ukázalo, že v tomto systému je příliš mnoho vodního ledu na to, aby se tam dostal z komet nebo jiným způsobem v relativně nedávné době. To vede odborníky k závěru, že se vodní led musel vytvořit přibližně v době, kdy se formovala sluneční soustava.

Výsledky zkoumání barev a vodního ledu podle serveru space.com naznačují, že měsíce Saturnu mohly vzniknout z prstenců.

Prstence jako rodiče měsíců

"Vědce zajímalo, jestli se z částic prstenců nemohly postupným spojováním vytvořit měsíce – na rozdíl od převládající teorie, která předpokládá, že prstence v podstatě pocházejí z rozbitých měsíců," cituje server Bonnie Burattiovou, členku týmu projektu VIMS, jenž sídlí ve středisku NASA pro výzkum a vývoj proudových motorů (Jet Propulsion Laboratory) v kalifornské Pasadeně. "Zbarvení nám dává docela solidní důkaz, že to může fungovat i opačně."

Sonda Cassini byla k Saturnu vypuštěna v roce 1997 a na oběžnou dráhu kolem planety opásané prstenci dorazila o sedm let později. Své základní poslání splnila v roce 2008 a nyní je uprostřed plnění druhého, rozšiřujícího úkolu, který má dokončit v roce 2017.

ČTK, FOTO: NASA