Žáby, lišky a plameňáci – podívejte se, co všechno žije v Benátkách

Projde tudy 55 000 turistů denně, ale jen málokdo si jich všimne. Ropuchy a potkani se v ulicích Benátek snaží nevzbuzovat pozornost, nenápadné jsou i ryby v kanálech. Do Benátek se jezdí obdivovat architekturu chráněnou UNESCO, ale tamní laguna nabízí mnohem víc. Ve městě a okolí jsou největší mokřady Středomoří o rozloze 550 kilometrů čtverečních. Samotná laguna je labyrintem neobydlených ostrovů porostlých vegetací, které nevadí slaná voda, kanálů a písčitých břehů.

Unikátní ekosystém Benátek

Možná to bude překvapivé, ale město i laguna jsou doslova napěchované zvířecími společenstvy. Laguna je nejsevernějším domovem plameňáků v Evropě, žijí zde nebo sem přilétají hnízdit jespáci, kormoráni, rybáci, ústřičníci, ledňáčci a další ptactvo. Neobydlené budovy na ostrovech si oblíbily poštolky. Ve městě pokrývají zdi a piloty slávky, množí se tu i neoblíbení potkani, kteří se stávají kořistí kuny skalní. Žijí tu nutrie a největším predátorem je liška, která slídí po ptačích vejcích. Zahrady města jsou útočištěm malých živočichů, jako jsou gekoni a žáby.

Benátská laguna vznikla před šesti až sedmi tisíci lety jako důsledek zvýšení hladiny moře po skončení poslední doby ledové. Má rozlohu 550 km2 a je největším pozůstatkem systému lagun, které se v této části pobřeží táhly od Ravenny k Terstu. Oblast laguny je obydlená od 6. století, kdy zde okolní obyvatelstvo hledalo útočiště před nájezdy barbarů. Díky intenzivní lidské činnosti (budování kanálů, hrází a odvodňovacích zařízení) má většina ostrovů v laguně pevný povrch – jinak by zde převládaly slatiny.

(mih)