5. prosince 2020 13:00

Znečištění prostředí láme vydrám kosti v penisech, ty se pak hůř rozmnožují

Pokud si myslíte, že v penisu není kost, tak máte pravdu. U lidí to tak skutečně je. Jenže vydry to mají jinak. A jejich kost je v ohrožení.

Penisová kost jako důkaz

Vydra severoamerická (Lontra canadensis), známá také jako vydra kanadská, je milé zvířátko, které je velmi podobné své evropské příbuzné. Ovšem zatímco u nás (míněno v Česku) se ropa netěží, respektive jen ve velmi omezené míře, severní Amerika a Kanada je na tom jinak. A ropný průmysl je pro přírodu velkou zátěží nejen v případě havárie, ale i ve chvílích „obyčejného“ provozu.

Evoluce nadělila mnoha savcům pyjovou kost (jinak také penilní kost, penisová kost – latinsky os penis). Pomáhá v páření medvědům, primátům (vyjma člověka), ježkům nebo rejskům. A zmiňovaným vydrám. Účel je jasný na první pohled, samcům pomáhá lépe penetrovat samici. Například makak medvědí, což je druh opice žijící v jižní a jihovýchodní Asii a váží jen do 10 kg, vlastní penisovou kost až 5 cm dlouhou, což je v porovnání s tělem poměrně hodně. A ta vydří je ještě delší.

Polycyklické aromatické sloučeniny

Vědecký časopis Chemosphere publikoval studii ukazující na souvislost mezi poškozením penisové kosti u vyder a znečištěním prostředí uhlíkovými kontaminanty, které bezprostředně souvisejí s těžbou ropy. Problémem je, že množství polycyklických uhlovodíků v oblasti těžby a frakování ropy výrazně roste. Vysvětlení si zaslouží samotný pojem frakování, neboť díky němu klesá závislost Ameriky na saudskoarabské ropě, ale zároveň se jím zvyšuje znečištění přírody amerického kontinentu.

Hydraulické štěpení (frakování) je postup těžby, při kterém se do křehkých sedimentárních hornin tlačí směsice vody, písku a určitých chemikálií. Přetlak horniny roztříští a uvolní z nich lehké suroviny, jako je zemní plyn a ropa. Ty vystoupají směrem k povrchu země, kde jsou dalším průmyslovým vybavením zachyceny,“ vysvětluje Marian Kechlibar na stránkách Deníku N.

Vědci porovnávali kosti a játra vyder, které pocházely z regionu Athabasca Oil Sands v severní Albertě, tedy z místa rozsáhlé těžby ropy. Zdejší ropné (dehtové) písky jsou považovány za extrémně bohaté a spolu s dalšími dvěma nalezišti zabírají 141 000 km2 boreálního lesa a rašelinišť, tedy míst, které se při poškození zotavují velmi těžce. V případě rašelinišť se dokonce může jednat o poškození trvalé. Výzkum jasně ukázal souvislost mezi poškozením vydřích orgánů a výskytem uhlíkatých sloučenin spojených s těžbou. S nepříliš velkou nadsázkou řečeno, těžba ropy znesnadňuje vydrám rozmnožování tím, že jim poškozuje část reprodukčního ústrojí. Méně vyder tak indikuje narušený ekosystém.

Vydra místa kanárka

Vědci vysvětlují, že v případě biotopů může vydra zastoupit roli kanárka, který v dolech a šachtách indikuje výskyt neviditelného, leč nebezpečného plynu. Vydří baculum, což je odborný název pro zmiňovanou kost, a polutanty v játrech indikují stejně nebezpečné a na první pohled stejně neviditelné znečištění prostředí.

A perlička na závěr. Vydří penisové kosti se staly zajímavým prodejním artiklem, který se dá koupit na aukčních serverech. Například stránka The Bone Room nabízí kost o délce 3,1 palce, což je zhruba 8 cm.

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom