14. srpna 2021 00:20

Sršně neváhají chladnokrevně zabíjet vlastní potomky. Důvod je krutě prostý

Sršně jsou kvůli své velikosti a agresivitě děsivé i pro člověka. V bezpečí však nejsou ani sršní larvy.

Už jen tím, že je sršeň větší než včela či vosa, vzbuzuje respekt. Jenže pohled do zákulisí života sršních hnízd ukazuje, že to ani přes svou velikost nemají v životě jednoduché.

Zimní šetření sil

Na videu vidíte, jak sršní dělnice vyhazují larvy z hnízd. Vypadá to jako nehorázné plýtvání zdroji, protože bylo potřeba spousty práce a energie, od oplození královny, přes nakladení vajíček až po výživu larev, aby se larvičky dostaly do stádia těsně před zakuklením. Jenže roční doba pokročila a dělnice instinktivně vědí, že tihle jedinci už by se nestihli vylíhnout. Jakákoli další péče už by byla zbytečným vysilováním. Zima se blíží a je potřeba se starat nejprve o sebe.

Smrtící zima

Nakonec zahynou nejen vyházené larvičky, o které se dělnice odmítly starat, ale vlastně téměř všichni. Jak samci, z nichž alespoň někteří splnili svou biologickou povinnost, tak i dělnice. Jak píše server Sciencing, jen oplozené matky si musí najít chráněné místo, kde by přečkaly zimu.

Dokonce i chlad v létě má velmi negativní dopady na vývoj plodu. Stačí, aby teploty na delší čas klesly pod 30 stupňů, a místo zdravých sršní se začnou líhnout různě postižení jedinci. Právě ochrana před chladem je důvodem, proč jsou sršní hnízda tak velká. V buňkách je totiž vzduch, který je výborným izolantem. Navíc jak dospělé sršně, tak i larvy dovedou aktivně vyvíjet teplo, kterým hnízdo vyhřívají. To všechno jim sice pomáhá vyhřát hnízdo, ale královna zima je nakonec stejně dostane.

Hnízdo s půlmetrovým průměrem

Sršní kolonie mají obvykle 30–50 buněk a tím, že jsou jednoleté, je jistá šance, že se u vás napřesrok neobjeví. Jsou ovšem místa, která si oblíbí. Například kolonie v dutém stromě na turistické značce nad pálavským Pavlovem přetrvává už léta. Když se sršním rok vydaří, může jejich z papíroviny vytvořená báň mít až 60 cm v průměru a obsahovat 6–9 plástů. Zatímco nejprve se líhnou dělnice, tak pohlavně funkční samci a velké matky, možné budoucí královny, se líhnou až na podzim.

Sledujte dokumentární seriál Makrosvěty každou sobotu ve 20.00 na Prima ZOOM.

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora