Video: Kriticky ohrožený Číňan. Seznamte se s velemlokem

Velemlok v EDGE

Zatímco naši mloci dorůstají délky sotva několika málo desítek centimetrů, velemlok čínský (Adrias davidianus) dorůstá délky až 180 cm. S těmito rozměry není divu, že se stal nejen největším mlokem, ale největším obojživelníkem vůbec. Jako takový se v roce 2008 dostal do TOP 10 druhů Evolutionarily Distinct and Globally Endangered (EDGE), plným názvem EDGE of Existence Programme (doslova Iniciativa pro druhy na pokraji přežití. Dnes už ho „vytlačily“ jiné druhy, což ale neznamená, že by se jeho situace nějak zlepšila. Naopak – hrozí mu ztráta přirozených stanovišť, znečištění prostředí a v neposlední řadě i lov, který je sice přísně zakázán a trestán na jedné straně, ale čínská medicína na straně druhé vyvolává poptávku právě po částech těl ohrožených druhů. Nosorožci, lvi i medvědi jsou toho až příliš známým důkazem. A svou roli hrají i chuťové preference Číňanů, kteří velemloka považují za delikatesu.

Adrias scheuchzeri ve Válce s mloky

V roce 1726 byla v lomu u města Öhningen na německo-švýcarských hranicích nalezena kostra neznámého tvora, kterého popsal přírodovědec, lékař, geograf a křesťan Johann Jakob Scheuchzer jako pozůstatky dítěte, smeteného biblickou potopou (Homo, diluvii testis). Vypadalo to jako jasný důkaz biblické pravdivost, neboť Scheuchzer jako správný kreacionista vykládal své objevy včetně fosilních nálezů na základě biblických událostí.

Reálný stav rozeznal a jako obojživelníka určil až roku 1811 fenomenální francouzský přírodovědec Georges Cuvier. Dnes víme, že velemlok Adrias scheuchzeri žil v průběhu třetihor (od miocénu do oligocénu) na území Evropy včetně míst, kde má dnes své hranice Česká republika. Následně tohoto faktu, tedy záměnu mloka s diluviálním člověkem, využil Karel Čapek jako inspiraci pro svůj román Válka s mloky.

33 000 000 let starý druh

Velemlok je nazýván, podobně jako žraloci či latimérie podivná, živoucí fosilií, protože se za posledních 33 milionů let v podstatě nezměnil. Jakkoli vypadá bizarně, tak se jeho evoluční strategie evidentně vyplatila. Byť velemloci vlivem klimatickým změn v průběhu třetihor opustili Evropu a přesunuli se směrem na východ a obsadili lokality v obrovském výškovém gradientu od 100 do 1500 metrů. Pro férovost dodejme, že kromě velemloka čínského existuje ještě velemlok japonský (Adrias japonicus) a americký (Cryptobranchus alleganiensis), který dorůstá pouze necelých 80 cm.

Dýchání kůží

Velemlok má silně vyvinuté plíce pro přijímání vzdušného kyslíku, ale zároveň má kožní lalok extrémně silně protkaný vlásečnicemi schopnými přijímat ve vodě rozpuštěný kyslík. To znamená, že se pro nadechnutí potřebuje vynořit jen občas, respektive někdy vydrží pod vodou celou řadu hodin. Zároveň je jeho lovecká strategie podobná jako u některých ryb. Prudce otevře tlamu a vlivem podtlaku nasaje vhodnou kořist. Není nikterak vybíravý, zvládá ryby, korýše, hady a v neposlední řadě i jedince vlastního druhu.

Podívejte se, jak se velemlokům čínským daří v pražské ZOO.

Text: Topi Pigula