Vědci konečně vědí, kdy zemřel poslední jednorožec. Mohl potkat i lidi

Až doposud se paleontologové domnívali, že obří nosorožci sibiřští vymřeli před přibližně 300 000 roky. Nový objev z Kazachstánu ale ukazuje, že to bylo úplně jinak: nosorožci žili ještě v době, kdy se mohli setkat s lidmi.

Nález lebky nosorožce sibiřského (Elasmotherium sibiricum) přepisuje učebnice. Dokazuje totiž, že tito obří tvorové pobíhali po Asii ještě v době před asi 30 000 roky – nově nalezená lebka totiž pochází z roku 29 000 před naším letopočtem.

Ano, po Zemi opravdu v době prvních lidí pobíhali jednorožci – právě jako tito legendární tvorové totiž nosorožci sibiřští vypadali. Tedy pochopitelně ne jako ti z amerických pohádek, ale jako mytologická zvířata, o nichž si vyprávěli ve starověku i v antice. Podle řady paleontologů mohli být právě gigantičtí nosorožci sibiřští předlohou legend o jednorožcích.

Šlo o zvíře velké až šest metrů vysoké asi 2,7 metrů, které vážilo přes 7 tun. Přitom podle kosterních pozůstatků muselo být značně pohyblivé, a dokonce i elegantní. Na rozdíl od dnešních nosorožců byl jeho až dva metry dlouhý a zřejmě značně křehký roh umístěný v prostřední části lebky – ne tak vepředu, jak jsme zvyklí.

Přestože vypadal velmi impozantně a nebezpečně, šlo o obyčejného žrouta trávy, tedy mírumilovného býložravce. Lebka byla objevena v Pavlodarské oblasti Kazachstánu vědci z univerzity v Tomsku. Jednalo se o velmi starého samce, příčinu jeho smrti se nepodařilo vědcům popsat.

Jeho objev klade vědě spoustu otázek. Všechny předchozí nálezy byly starší než 300 000 let, jak je tedy možné, že na západě Sibiře vydrželi nosorožci o tolik déle? Podle jeho objevitelů je možné, že zde nosorožci našli nějakou klimatickou nebo ekologickou oázu, kde panovaly tak příznivé podmínky, že nosorožci mohli přežívat. Vědci spekulují i o tom, že jednou z příčin mohlo být řídké osídlení lidmi v této oblasti…

Text: MK