Vědci bojují proti nelegálním těžařům pralesů starými telefony a umělou inteligencí

Decimování pralesů

Ilegální odlesňování patří mezi velké problémy dneška. Křehký ekosystém stále trpí a účinné řešení zatím neexistuje. Číselné statistiky hovoří děsivě: svět každoročně ztrácí něco mezi 80-150 tisíci kilometry čtverečních lesů. Odhalit a překazit nezákonnou těžbu je ale prakticky neřešitelný problém. Podle OSN stojí za odlesňováním dobře organizované kriminální živly, které disponují kvalitním vybavením a moderními technologiemi. Tyto skupiny si nejprve vytipují ideální lokalitu, danou oblast co nejrychleji vytěží a poté „beze stopy“ zmizí. Lapit gang ziskuchtivých nenechavců při činu je tak zhola nemožné.

Indiáni a telefony

O vážnosti situace si byla dobře vědoma i skupina vývojářů z neziskové organizace Rainforest Connection. Talentovaní vědci začali úzce spolupracovat s kmenem Tembé, který žije v lesích největšího brazilského státu Amazonas. Tamní náčelník se před několika lety na odborníky obrátil s tím, zdali by nemohli vytvořit technologii, jež bude schopna zastavit nezákonné těžaře před ničením jejich krásné země. Původní obyvatelé Brazílie a zkušení vývojáři tak dali hlavy dohromady a pustili se do tuze ambiciózního plánu. Nezákonnou těžbu se nakonec rozhodli řešit pomocí starých mobilních telefonů a strojového učení (podoblast umělé inteligence).

Vývojáři vybudovali první škálovatelný systém detekce a varování v reálném čase pro záznam a ochranu životního prostředí v deštném pralese. Hlavní stavební materiál představují modifikované smartphony se systémem Android a flexibilní softwarová knihovna TensorFlow společnosti Google. Použitá open-source platforma byla poté aplikována do telefonů, o jejichž energetickou výdrž se starají instalované solární adaptéry. A leč se může zdát tato kombinace jako „nemotorná“, jediné zařízení dokáže zachytit nelegální těžbu až na vzdálenost jednoho kilometru.

Neúnavní elektroničtí strážci

Při běžné procházce ale na tyto důmyslné elektronické soustavy nenarazíte. Jednotlivá zařízení byla instalována do korun majestátních stromů, kde jsou chráněna před nechtěnými zvědavci. V ohromných výškách mají také lepší přístup ke slunečnímu světlu, což je pro spolehlivý chod zcela nezbytné energie. „Guardian“, jak se modifikovaným přístrojům přezdívá, byly prozatím instalovány v nejohroženějších oblastech, kde nepřetržitě střeží okolní zvuky. Pořízené nahrávky pak automaticky přeposílají na vzdálené servery skrze standardní lokální mobilní telefonní síť. Díky tomu může uživatel komfortně a v reálném čase analyzovat nashromážděná data. Každý telefon vysílá nepřetržitě 24 hodin denně, tudíž by případné vrčení motorových pil a kamionů nemělo zůstat bez povšimnutí.

Použitá zařízení jsou vysoce univerzální, což vývojářům dává schopnost analyzovat každou vrstvu jednotlivých dat. Strojové učení pak dovolí používat širokou škálu technologií s umělou inteligencí a jinými aplikacemi. Využitím masivního množství výpočetní síly jsou pak strážci schopni rozpoznat objekty a přeložit řeč v reálném čase. Nashromážděná data se porůznu vylepšují a ladí do snesitelného a slyšitelného výsledku. Na výsledky si budeme muset ještě počkat, ovšem již nyní je nasazení dané technologie plánováno i v dalších pěti zemích, včetně Peru a Ekvádoru.

Takto vypadá VIDEO zachycující celý projekt

Celou akci zaštiťuje společnost Google, která zahájila program „Planet Guardians“. Stovky talentovaných studentů se pustí do vývoje vlastních elektronických zařízení, která budou odesílána do ohrožených oblastí. Do roku 2020 společnost očekává, že studentské technologie budou chránit téměř 100 tisíc akrů lesů. Uvidíme, jak se daná technologie nakonec uplatní. V lepší zítřky bychom ale měli doufat všichni. Zastavení nezákonné těžby dřeva a ochrana světových deštných pralesů je totiž obecně považována za nejrychlejší a nejlepší způsob, jakým může lidstvo zpomalit změny klimatu.

Amazonský deštný prales

Amazonie je největší tropický deštný prales na světě, ve kterém žije čtvrtina světové biodiverzity. Od roku 1970 se lidem podařilo zničit přibližně 20 procent amazonských lesů. Domorodí obyvatelé Tembé žijí v severní brazilské oblasti zvané Pará, na území o přibližné rozloze 2 800 kilometrů čtverečních. Více než 30 procent tamního deštného pralesa bylo již odlesněno pro chov dobytka, četnými požáry a nelegální těžbou. Životy členů kmene Tembé jsou přitom s okolními lesy navzájem propojeny. Není tedy ani divu, že ilegální těžbu nesou velmi těžce. Okolní lesy nevnímají jako obyčejné dřevo, nýbrž jako kulturu a dědictví lidí, kteří tam žili po celá staletí.

Text: Petr Smejkal