Sebevražedný útok včely zblízka. Její jed může léčit rakovinu
Zvířecí výzbroj S1 (5) – Včelí žihadlo
Včela medonosná nepatří k největšímu létavému hmyzu, přesto má spoustu prostředků, jak se bránit. Kolem sršně se například celé hejno semkne, sevře jej v chumlu a vibracemi zvyšuje teplotu tak dlouho, až jej uvaří. Nejčastěji užívaným obranným prostředkem včely je ale žihadlo, vedoucí z jejího zadečku.
Dutým žihadlem, napojeným na jedový váček, jsou přitom vybaveny pouze dělnice. Jak uvidíte v pořadu Zvířecí výzbroj na Prima ZOOM, jedná se o upravené kladélko. Na rozdíl od žihadel jiného hmyzu jsou žihadla včely medonosné vybavena zpětnými háčky, díky nimž tělo vetřelce poškodí i po jeho vytahování. Pokud se včely dostanou do křížku s jiným hmyzem, mohou bodnout opakovaně, horší je, pokud zaútočí na většího savce. Háčky se v kůži zaseknou a včela si žihadlo utrhne i s jedovým váčkem.
Včela medonosná Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Včely jsou pro přírodu nepostradatelné Zdroj: iStock
Afrikanizované včely přezdívané též zabijácké Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Včely Zdroj: iStock
Včely jsou zdrojem života. Zdroj: iStock
Včely spolu neuvěřitelně spolupracují Zdroj: iStock
Samozřejmě, včely vyrábí med, ale hlavně bychom bez nich neměli moc ovoce a květin Zdroj: Getty Images
Čtěte také: Hmyzem roku se stala včela samotářka: Je důležitější než ta medonosná
Jed proti rakovině
Při bodnutí včela navíc uvolní feromony, jež přilákají další včely. Kromě toho ale do rány uvolní toxin z jedového váčku, který pobodanému ublíží v závislosti na jeho velikosti a odolnosti. V nejlepším případě způsobí otok a pálení, v horším anafylaktický šok. Protože na žihadle zůstává jedový váček, nedoporučuje se žihadlo uchopit a vytáhnout, protože tím se jen více jedu dostane dovnitř, lepší je vyškrábnout ho tenkým předmětem. Včelí jed nicméně nemusí být jen škodlivý, podle jedné studie může být v budoucnu použitý k léčbě rakoviny. Určitá substance jedu totiž brání rakovinotvorným buňkám v množení.
„Bezpečně jsme použili toxiny z jedu v malých částicích k léčbě rakoviny prsu a buněk melanomů v laboratorních podmínkách,“ tvrdí americký profesor nanomedicíny Dipanjan Pan, který je vedoucím studie. „Tyto částice skrývají jed před imunním systémem a dopraví jej přímo k rakovinotvorným buňkám, aniž by poškodily zdravou tkáň.“ Jedu však včely neprodukují dostatečné množství, a tak musí být látka syntetizována v laboratoři.
Zdroje: Entomology Today/Encyclopedia Britannica