Téměř 1500 ptačích druhů čelí vyhynutí. Viníkem je člověk. Kde udělal chybu?

Ptáci vymírají

K takto alarmujícímu závěru dospěla zpráva od neziskové organizace BirdLife International, která se dlouhodobě zabývá globálním zdravím ptačí populace. Mezi ohrožené druhy spadá například sovice sněžní (Bubo scandiacus), papuchalk severní (Fratercula arctica) nebo dokonce hrdlička divoká (Streptopelia turtur). Klesají ovšem i počty některých známých druhů supů, jeřábů, tučňáků a papoušků. Jeden z každých 8 ptačích druhů je dokonce ohrožen úplným vymřením. A leč se to nemusí na první pohled zdát, nelichotivé statistiky se netýkají pouze nic netušícího ptactva, ale také nás, lidí. Vědci berou svá zjištění jako varování pro celou planetu.

Zdraví ptáků je totiž dobrým ukazatelem obecné kondice zdejších ekosystémů. Jelikož je početné ptactvo rozšířeno po téměř celém světě a patří mezi nejvíce studovaná zvířata, jsou ideálním ukazatelem stavu životního prostředí. „Údaje jsou jednoznačné. Dochází k trvalému zhoršování stavu světového ptactva. Hrozeb, které způsobují krizi v případě vyhubení ptáků, je mnoho a jsou různé, ale neustále jsou způsobovány lidstvem,“ uvedl Tris Allinson, ředitel společnosti BirdLife.

Intenzivní zemědělství

Za jednu z největších „ptačích“ hrozeb považuje studie zemědělství. Spolu s populačním růstem a spotřebou se pěstitelství a chov neustále rozšiřují, stejně jako intenzifikace, což má přímý dopad na 1091 (asi 74 %) globálně ohrožených druhů. Na vině jsou mimo jiné skupiny pesticidů zvané neonikotinoidy, jejichž škodlivé účinky negativně ovlivňují nervový systém hmyzu a ptactva. Nedávno zveřejněná americká studie zjistila, že kvůli škodlivým chemikáliím migrující strnadci bělokorunkatí (Zonotrichia leucophrys) ztratili čtvrtinu tělesné hmotnosti a tuku. Mimo fyzické vitality byla dokonce narušena i jinak vynikající navigační schopnost těchto opeřenců. Kromě pesticidů hraje svoji negativní roli odlesňování, požáry, výstavba komerčních budov či odvodňování mokřadů.

Není ani divu, vždyť během posledních tří století pocítilo globální zemědělství až šestinásobný růst. Přeměna přírodních stanovišť na zemědělskou půdu se nejvíce týká tropických oblastí. Právě tam se daří globálně atraktivním komoditám, jako je káva, kakao, cukr, palmový olej a sója. Ačkoliv téměř dvě třetiny druhů ptactva žije v lesích, i přesto je každoročně zničeno více než 7 milionů hektarů zalesněné plochy. Devastace formou intenzivního zemědělství může mít na celkovou lesní vitalitu výrazný dopad, neboť monokulturní výsadba z tropické půdy rychle vyčerpává tenkou vrstvu živin. Ani velké farmy nejsou ideální, protože soustřeďují na relativně malé ploše početná stáda volně žijících zvířat, čímž půdu zbaví většiny rostlin.

Záchranné mise

Mimo znepokojivých čísel obsahuje zpráva i řadu příjemných poznatků. Bez lidského úsilí by nejméně 25 druhů v posledních desetiletích prokazatelně vyhynulo. Navíc se některé druhy ptactva z kategorie kriticky ohrožených přesunuly do kategorie ohrožených. Dobrá zpráva se týká kupříkladu druhu hoko proměnlivý (Crax rubra), holuba růžového (Nesoenas mayeri) nebo kolpíka malého (Platalea minor). Mimo záchranných prací je ale nutné zabývat se činnostmi vedoucími k trvalým úspěchům. Ptačí kolonie jsou totiž zvyklé na staleté návyky, které lidská činnost výrazně narušuje. Mezi účinná řešení patří obnova ptačích stanovišť, eradikace a zaměření se na nejzranitelnější druhy ptáků za účelem jejich ochrany. Času přitom není nazbyt, protože na ztrátu biotopu již reagují i některé běžné druhy, kterým se jinak doposud dařilo.

Text: Petr Smejkal