Samice šimpanzů bonobo jsou při výběru sexuálních partnerů mnohem vybíravější, než se zdálo

Asi víte, že bonobové jsou mírumilovnější bratranci šimpanzů. Jejich společenský život je definovaný sexem. Ne že by ho provozovali neustále, ale je pro něčím, co je baví, věnují se mu často, s radostí a v mnoha nejrůznějších podobách – na rozdíl od lidí nemají moc zábrany.

Sex jako řešení

Až donedávna si primatologové mysleli, že se samice bonobů páří s kýmkoliv – že sex je v tlupě tak běžný, že si užívají vlastně s jakýmkoliv samcem. U klasických šimpanzů to tak není, mají dost přísnou hierarchii, která určuje, že se samicemi se mohou pářit jen ti samci, kteří se ocitli na nejvyšších pozicích této společenské pyramidy. Až doposud si vědci mysleli, že u „volnomyšlenkářských“ bonobů je tomu jinak, ale nové výzkumy ukazují, že je všechno ještě zamotanější.

V Demokratické republice Kongo proběhl rozsáhlý výzkum bonobů. Biologové během něj popsali, že samice bonobů si sice na rozdíl od šimpanzů samce vybírají – ale během této dámské sexuální volenky si všechny volí jen z několika samců v tlupě. Popsali to v odborném časopise Current Biology. Ve výsledku to znamená, že bonobové jsou ještě vybíravější než šimpanzi – a sex je umožněn ještě méně samcům než u šimpanzů.

Šimpanzi totiž uznávají nucení k sexu. Níže postavení samci, kteří na páření nemají právo, občas přepadávají samice (někdy dokonce i hromadně) a k sexu je donutí. Díky tomu mají i oni šanci předat své genetické informace dál. Jenže u mírumilovnějších bonobů takové sexuální přepadení (pojmu znásilnění se vědci úmyslně vyhýbají, má příliš silné lidské konotace) neexistuje – níže postavení samci se tedy k sexu nedostanou prakticky vůbec.

Není samec jako samec

Samice si sice samce vybírají, ale z lidského pohledu to stejně úplný vrchol štěstí není: většinu života tak prožijí buď těhotné, anebo s hromadou potomků jako matky-samoživitelky. Samci se logicky o mláďata nestarají, s volnými sexuálními pravidly v tlupě si totiž nemohou být vůbec jistí, že je mládě jejich.

Vědci také popsali, že si samice bonobů sice vybírají dobrovolně, ale ve skutečnosti se zaměřují na stejný typ samců jako samice šimpanzů – ty zdaleka nejvíc společensky dominantní. Ti ale na rozdíl od šimpanzů nemusí se svými konkurenty tolik fyzicky bojovat, stačí jim, že o to víc času tráví sexem se samicemi – už to zvyšuje jejich kredit v tlupě. A díky tomu se dostávají na vyšší společenská místa, což ještě zvyšuje jejich budoucí šance.

Vědce celý fenomén pochopitelně velmi zajímá – vzhledem k evoluční blízkosti bonobů je možné, že právě u nich se dají najít některé znaky, které měly vliv i na formování zvyků u pravěkých hominidů a které se později přenesly také na člověka. A my jsme z nich vytvořili nejrůznější „svaté“ společenské nebo náboženské normy, jimiž se dodnes řídíme, aniž bychom tušili, že zřejmě vznikly před půl milionem let někde v Africe...