Rozeznáte je? Ostnatý je urzon nebo dikobraz? Vysvětlíme rozdíly
Pokračujeme v našem seriálu, kdy představujeme zvířata, jež jsou si navzájem "podezřele" podobná.
" Tati podívej, dikobraz" nadšeně zajásal malý Marnínek a nadšeně ukazoval do větví. S otcem si vyrazil z Evropy do Kanady splnit si svůj dávný dětský sen. A tatínek znejistěl. Zvíře sedící na větvi a snažící se tvářit nenápadně opravdu jako dikobraz vypadalo. Ale tady? V kanadském lese?
Urzon
Otcovo váhání bylo namístě. Dikobraz, konkrétně dikobraz srstnatonosý (Hystrix indica) je nejsevernějším druhem mezi dikobrazy. Jeho výskyt se s nejsevernějším druhem mezi dikobrazy, ale tak daleko jeho rozšíření přece jen nesahá. Navíc základním rozlišovacím znakem, kterým můžete identifikovat zvíře na velkou vzdálenost je fakt, že dikobrazi neumí vylézt na strom. Takže jak rozšíření, tak schopnost "stromolezectví" jasně ukazuje na urzona kanadského (Erethizon dorsatum). Jde o většinou noční a zároveň poměrně plaché zvíře, takže setkání s ním není příliš pravděpodobné. Navíc i sotva dvoudenní urzoní mláďata stromolezctví zvládají. Aby ne, když mláďáta jsou odchovávána ve stromových dutinách. Urzonů je 10 - 12 druhů. Jeich ostny jsou krátké, měkčí než u dikobrazů a u některých druhůů mají nazpět mířící a vzájemně se překrývající háčky. Jak moc bolestivé je vytáhnout něco podobného z rány si jistě dovedete představit. K životu na stromech jim pomáhá částečně chápavý ocas. Mezi fyziologické zvláštnosti patří obrovský močový měchýř a částečně srostlý 2 a 3 krční obratel.
Dikobraz
Dikobraz je opravdu špatně zaměnitelný hlodavec.Dikobraz obecný (Hystrix cristata) se potuluje se po severní polovině afriky, zasahuje i do Středomoří a do zemí Blízkého východu. Tento druh má nejdelší ostny ze všech dokobrazů - až 30 cm dlouhé. Zatímco urzoni mají ostny rostoucí v kůži jednotlivě, u dikobrazů bývají nahloučeny po skupinkách čtyřech až šesti.Zatímco bodliny najdeme hlavně v zadní části těla, hlava a přední část pokrývají chlupy ne nepodobné prasečím štětinám.
Kuandu obecný
Venezuela, Guyana, Brazílie, Bolívie, Trinidat. Tam všude můžeme najít ostnitého tvora, který má víc ostnů nž chlupů (u urzonů je tomu naopak). Je to převážně býložravec, což pěstitelé banánů a kukuřice zrovna neocení. Na druhou stranu, když už se ho podaří ulovit (a místy je poměrně hojný, v pralesích Guyany bylo napočítáno 50 - 100 kuandů na 1 km čtvereční), tak si na mase místní pochutnají.Mládě, které má při narození cca 400 g poznáte podle oranžového zabarvení na zádech.
Pokud zahlédnete na svých toulkách světem nějaké ostnité zvře , nemusí se automaticky jednat o dikobraza, který je nejznámější.
Text: Topi Pigula
Neznámý hlodavec kuandu obecný (Coendou prehensilis)