V roce 1816 nebylo žádné léto. Teprve nedávno jsme zjistili, že mrazivou katastrofu způsobila sopka

Chvíli se zdálo, že ze zimy v roce 2024 přejdeme rovnou do léta. V podstatě lusknutím prstu se z mrazů staly teploty, které odpovídají spíše měsícům jako červenec nebo srpen, ale naštěstí se příroda zase restartovala a nástup jara si můžeme užívat i s přízemními mrazíky, jak bývá obvyklé. Ve skutečnosti se ale ono „obvyklé“ může rázem změnit a nemusí jít přitom jen o důsledek globálního oteplování, které je zejména pro mladou generaci momentálně obrovským strašákem. Ne, situace se z roku na rok změnila už v roce 1816, kdy lidé na severní polokouli naší planety nezažili léto.

Rok bez léta

O neuvěřitelném příběhu roku 1816 informuje web Správy národních parků v USA, který hned na úvod dodává, že se tomuto roku říkalo „Rok bez léta“, „Rok chudoby“. Proč, ptáte se? Jednoznačná odpověď byla pro vědce dlouhou dobu nejasná, nakonec se ale přiklonili k tomu, že za vše mohl výbuch sopky Tambora v Indonésii. Už v roce 1815 vybuchla sopka nečekanou silou a lehké částice popela vyvržené do atmosféry vytvořily mrak přibližně o velikosti Austrálie. Ten následně blokoval sluneční záření a snížil globální teplotu na určitých místech planety o 1-4 stupně Celsia.

Ve velké míře na to doplatila zejména oblast Severní Ameriky, kde květnové mrazy zničily většinu obilí v řadě států, připravily zemědělce o úrodu a lidem se nedostávalo jídla. Co je ještě více zarážející, na území některých států USA tehdy zůstaly zamrzlé řeky spolu s jezery až do července nebo srpna a teploty se velmi často pohybovaly pod nulou kvůli události, která se odehrála na druhém konci Země. Důsledky globálního poklesu teplot se nicméně rozšířily také do Asie, kde bylo narušeno obvyklé období monzunů, což vedlo k nečekanému suchu a dalším podobným problémům spojeným s nedostatkem úrody.

Mohlo by vás zajímat: Zamrzlé rybníky na konci dubna a prvomájový průvod ve sněhu aneb Je letos počasí výjimečné?

Ačkoliv se díky pečlivým záznamům o výbuchu zmiňované sopky dlouhou dobu vědělo, její hlavní roli v celé záležitosti definitivně potvrdil až výzkum z roku 2019, v němž geolog Andrew Schurer použil pokročilé klimatické modely a porovnával výsledky bez ovlivnění sopkou i s ním. „Zahrnutí sopečných vlivů do klimatických modelů může vysvětlit ochlazení, a podle našich odhadů zvyšuje pravděpodobnost extrémně nízkých teplot až stokrát,“ uvedl Schurer v prohlášení ke své práci. Doplnil pak, že i kdyby jeho model nebyl stoprocentně přesný, bez vulkanického působení by bylo méně pravděpodobné, že by bylo v roce 1816 tak vlhko a až velmi nepravděpodobné, že by bylo tak chladno. Celkově vzato tedy nebyl tento rok pro planetu a její obyvatele bůhvíjak veselý, snad se něco podobného nebude opakovat…

Zdroj: NPS, EurekAlert!

Video, které jste mohli minout: Když Etna vysílá kouřové signály. Záběry nejaktivnější sopky Evropy odhalují vzácný jev