Přelom: Vědci v laboratoři vypěstovali ledvinu, která funguje i po transplantaci!

Orgány na transplantaci

Testování na lidech je prý jen několik let daleko.

I když nejsou nemoci ledvin většinou natolik fatální jako u jiných orgánů, čekací doba na transplantaci ledvin se stále počítá na roky. Změnit by to ale mohl nejnovější pokrok v umělém pěstování ledvin v laboratorních podmínkách. Vědci z University of Missouri totiž nejenom vytvořili ledvinu z kmenových buněk, ale navíc ji i úspěšně transplantovali a ověřili její funkčnost. Šťastným majitelem je prozatím jenom prase, klinické testy na lidech by ale mohly začít do pár let.

Ledviny a měchýř

I když se to pro jejich roli nemusí nutně zdát, ledviny jsou z hlediska pěstování v laboratorních podmínkách ve skutečnosti jeden z nejnáročnějších orgánů. Vysoká komplexita je daná vzájemným provázáním tkání a cév uzpůsobených pro krev i moč. Různá pracoviště, která se snaží vyřešit umělé pěstování orgánů, se s tímto problémem snažila vypořádat různými metodami.

Někteří testovali 3D tisk, jiné naopak začali pomocí kmenových buněk vytvářet zárodky ledvin. Missourský pokrok přichází právě z druhého z těchto odvětví. Do značné míry se jim to podařilo již dříve, ani tento přístup však není bez problémů. Dlouho se totiž nedařilo z laboratorní ledviny přimět, aby ven vypouštěly celý podíl produkované moči. V důsledku tak umělé ledviny nakonec otekly zadržovanými odpadními látkami a přestaly plnit svou funkci.

Vědci z Missouri tento problém vytvořili vskutku originálně - namísto snahy zlepšit strukturu umělých ledvin, čehož by v důsledku mohl dosáhnout právě 3D tisk, vytvořili v ledvinách další, umělý močový měchýř. Tento následně při transplantaci operativně spojili s již existujícím měchýřem a dosáhli překvapivé funkčnosti celého systému. Při transplantaci do prasat imunitní systém orgány neodmítl a nové ledviny fungovaly stejně jako ty původní.

Klinické testy za pár let

Zdá se tak, že vývoj ledvin se neobejde bez měchýře, finální umělé ledviny pěstované mimo tělo proto nemohou být stejné jako ty, které vyrostly společně s člověkem, popřípadě jakýmkoliv jiným tvorem. I když ve finále možná vědci použijí k pěstování ledvin jiný přístup, úspěch tohoto experimentu jim naznačil, na co se příště musejí soustředit.

"Jedná se o zajímavý krok kupředu," sumíroval výzkum podle BBC (via IFLS) londýnský profesor Chris Mason, "Metodologie vypadá solidně a poskytuje dobrá data z aplikace orgánu na zvířata. Neznamená to ale nutně, že stejný postup bude fungovat lidí. Od takového pokroku jsme stále vzdáleni roky. Tento výzkum nás ale posouvá blíže k tomu, jak odtok moči z ledvin vlastně funguje."

I přes Masonův zdravý skepticismus se však právě na testy na lidech chtějí vědci z Missouri nyní soustředit. Cílem nyní bude zkusit vypěstovat lidské orgány z lidských zárodečných buněk uvnitř prasat a zjistit, jestli lze touto metodou získat orgány transplantovatelné pro lidi. Bude-li to fungovat, se však ukáže minimálně za několik dalších let.

Ladislav Loukota