Potopa přichází. Americká města se stále častěji ocitají pod vodou

Času je málo a voda stoupá

Ryan Lamy začal podnikat jako obyčejný prodavač párků v rohlíků. Ale v Pasadeně se mu díky jeho charismatu a přirozenému talentu dařilo natolik, že si roku 2009 mohl otevřít vlastní kavárnu. A tak vznikla v Annapolisu přímo na pobřeží moře krásná kavárnička Pip's Dock Street Dogs, kde se kromě kávy podávaly také různé dobroty a podle hodnocení na webu také nejlepší cheesesteaky v širokém okolí.

Lidé sem míří každý den, pochopitelně hlavně o víkendech – až na dny, kdy se musí brodit čtvrt metrem vody. Ryana Lamyho totiž ohrožuje klimatická změna, která se v místech, kde žije, projevuje stále silnějšími přílivy s větším množstvím vody. Jeho situace, stejně jako dalších tisícovek Američanů, kteří se potýkají se stejným problémem, je o to složitější, že prezident Trump popírá, že by se jakékoliv podobné změny odehrávaly. „Té vody může od pár centimetrů, až po několik desítek centimetrů,“ popisuje Lmay. „Vždycky to bylo podobné, ten problém tu byl vždy ale teď se pořád zhoršuje. Když jsem to tady otevíral, tak se to stalo párkrát za rok – ale teď se mi to děje třeba pětkrát měsíčně.“ Dochází k tomu během vrcholícího přílivu, když se voda dostává k městu. Nepomáhá proti ní nic, na stavbu opravdu masivních zábran nejsou peníze, pytle s pískem jsou k ničemu.

Příčina: změna klimatu

Tyto extrémní přílivy jsou projevem klimatické změny – že k nim bude docházet, předpovídali klimatologové na základě svých modelů už před dvěma desítkami let. Ignorace politiků a nedostatek zájmu obyčejných lidí vedly k tomu, že vědcům nebyla přikládána dostatečná pozornost a na probíhající změny nikdo nereagoval. Potvrzuje to například klimatolog Miyuki Hino ze slavném univerzity ve Stanfordu. Právě tady vznikl výzkum, který se silnějším přílivům v USA věnoval – vědce zajímalo, jak častý je to fenomén a jestli zesiluje. A také, kolik to celé americké daňové poplatníky stojí.

A ta čísla jsou opravdu děsivá: mezi roky 1956-1690 zažila americká města průměrně 2,1 dní s extrémně silnými přílivy – ale v letech 2006-2010 to bylo už 11,8 dní. Data z nejnovější současnosti zatím nejsou známá, ale odhaduje se, že se problém ještě zhoršil – stále se zvyšující koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře zesiluje skleníkový efekt.

Ukázkovým příkladem je město Annapolis. V šedesátých letech tam ročně docházelo ke čtyřem „superpřílivům“ - roku 2017 jich bylo 63. Hino uvádí: „To už není problém jen pro místní podnikatele, ta voda způsobuje, že se nedá pracovat, děti nemohou chodit do škol, sanitky se nedostanou včas k lidem. Klimatická změna poškozuje reálné lidi v reálných komunitách.“ Text: Martin Kolář