Pětina evropských ptáků je ohrožená, zjistili vědci. Příčina problému je jedna...

BirdLife International, IUCN a Evropská komise představily včera historicky první červený seznam ptáků Evropy. Navzdory nezpochybnitelným ochranářským úspěchům je v Evropské unii stále každý pátý ptačí druh ohrožen vyhynutím. Hlavními příčinami jsou špatné praktiky v zemědělství, ztráta vhodného prostředí a klimatické změny.

Po třech letech usilovné práce vydalo konsorcium vedené BirdLife International a financované Evropskou komisí nový Červený seznam ptáků.

Červený seznam nabízí nezávislé zhodnocení rizika vyhynutí pro všechny druhy ptáků přirozeně se vyskytující v Evropě, od Atlantiku po Ural. Publikace je základem evropské ochrany ptáků v nejbližších letech. Červený seznam, vytvořený dle kriterií IUCN, je široce vnímaný jako nejobjektivnější a nejvíce respektovaný systém hodnocení ohrožení druhů.

Hlavní zjištění Červeného seznamu ptáků:

• 18 % ze všech 451 hodnocených druhů je v zemích Evropské Unie (EU27) ohroženo. Z těchto 82 druhů je dle klasifikace Červeného seznamu v EU 11 z nich kriticky ohrožených, 16 ohrožených a 55 zranitelných.
• 13 % ze všech 533 hodnocených druhů je ohroženo v celé Evropě.
• Celoevropsky tedy 67 druhů, z nich 10 je kriticky ohrožených (nejvyšší možná úroveň ohrožení). Mezi nimi se nachází několik známých a oblíbených ptáků např. keptuška stepní, koliha tenkozobá nebo buřňák baleárský. 18 dalších druhů je uvedeno v kategorii ohrožení a dalších 39 jako zranitelní..
• Zhoršení v Evropě: celkem 29 druhů bylo přeřazeno do vyšší kategorie ohrožení (v porovnání s rokem 2004). Mezi nimi najdeme např. hrdličku divokou, ústřičníka velkého, papuchalka bělobradého, alku malou, lindušku luční, bělokura rousného, racka tříprstého a poláka velkého. Některé druhy, jejichž stavy byly neutěšené již před deseti lety, se stále nevzpamatovaly: sup mrchožravý, rákosník ostřicový, čejka chocholatá, drop malý či orel volavý.
• Zlepšení V Evropě: celkem 20 druhů bylo dříve považováno za tzv. regionálně ohrožené. Nyní jsou tyto druhy klasifikovány jako v Evropě málo dotčené (ačkoli některé z nich stále patří mezi celosvětově ohrožené druhy).

Mezi ně patří několik charismatických druhů jako např. pelikán kadeřavý, polák malý, dytík úhorní, luňák hnědý, poštolka jižní, káně bělochvostá, rybák černozobý, potáplice severní nebo drop velký. Dalších 25 druhů je sice stále ohroženo v Evropě, ale v současnosti jsou méně ohroženi vyhynutím než před deseti lety, a tak mohly být přesunuty do nižší kategorie ohrožení.

Například buřňák madeirský či hýl azorský, oba dříve klasifikováni jako kriticky ohrožení, jsou nyní uvedeni "pouze" jako ohrožení.

Karmenu Vella, evropský komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov: "Tato zpráva obsahuje znepokojující statistické údaje, ale také nám ukazuje hodnotu dobře naplánovaných akcí na ochranu biodiversity. Ta nám poskytuje mnohé ekosystémové služby, na kterých závisíme jak ekonomicky, tak sociálně. Naším úkolem je najít cestu, jak stavět na těchto úspěších a šířit je i do jiných oblastí. Je to také cenný vklad do běžícího hodnocení efektivity evropských směrnic na ochranu přírody – Evropa potřebuje přesně zacílenou legislativu."

Iván Ramírez, vedoucí sekce Ochrany přírody v BirdLife Europe: "Je velice podnětné sledovat, jak se mnoho druhů vzpamatovává díky cílenému ochranářskému úsilí, podpořenému klíčovými nástroji evropské ochrany přírody, jako jsou Směrnice o ptácích a program LIFE. Na druhou stranu je šokující, kolik dříve běžných druhů je nyní uvedeno mezi ohroženými. Nedovedu si představit Evropu bez papuchalků, hrdliček, čejek či ústřičníků."

Christina Ieronymidou, vedoucí programu ochrany evropských druhů, BirdLife International: "Evropský Červený seznam nám říká, že v záchraně nejvzácnějších druhů se mnohé podařilo. Vidíme výsledky konkrétních ochranářských akcí, např. likvidaci invazních druhů či izolaci smrtících linek elektrického vedení. Nyní však čelíme mnohem větším výzvám, mezi nimiž dominují degradace zemědělské krajiny a klimatické změny. Tyto problémy vyžadují mnohem složitější řešení."

Craig Hilton-Taylor, vedoucí oddělení Červených seznamů, IUCN: "Červené seznamy jsou dobrým základem pro sledování budoucích změn evropské biodiversity a k správnému zacílení ochranářských akcí. Evropský Červený seznam ptáků jasně ukazuje potřebu zvýšeného úsilí, pokud máme zabránit ztrátě biologické rozmanitosti v Evropě."

Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO, dodává: "Ochrana přírody včetně ptáků musí být evropskou prioritou číslo jedna. Právě vydaný červený seznam dokládá, že iniciativy, jako Klenoty přírody v ohrožení, ke kterým se za 14 dní připojilo téměř 200 000 lidí, mají smysl. Čím víc lidí jasně vyjádří svůj požadavek na ochranu přírody v Evropě, tím lepší máme šanci, že se Červený seznam nebude nadále rozrůstat."