5 tvorů, kteří ovládli neposkvrněné početí. Kdo je zvířecí Pannou Marií?

Varan komodský je zvířecí verzí Panny Marie Zdroj: Getty Images

Panenské početí známe z lidského pohledu jen v případě Panny Marie. U zvířat však jeho výskyt není úplnou vzácností.

Přestože se neposkvrněné početí v Bibli vztahuje ke Kristově matce a považuje se za zázrak, v přírodě o kdovíjak extrémní výjimku nejde.

1. Varan komodský

O varanu komodském se často píše kvůli jeho jedovatosti, jeho zajímavou schopností je ale i partenogeneze, díky níž je schopný rozmnožování i bez oplození vejce samcem. Důkazem budiž události z Velké Británie. Zde jedna samice měla postupně dva potomky, přičemž testy ukázaly, že jedno bylo zplozeno bez podílu samce, zatímco druhé neslo jeho genetický fond. Jiná samice byla zase schopná naklást 25 vajec, z nichž 11 se postupně vyvíjelo, aniž by se samice někdy vůbec do kontaktu se samcem dostala.

Partenogeneze zvířat 2 Zdroj: iStock

2. Slepák květinový a hroznýš královský

Budeme-li mluvit o slepáku květinovém a dalších příbuzných druzích rodu Ramhotyphlos, budeme mluvit jen o samicích. Samci totiž známí nejsou a samice je k rozmnožování nepotřebují. Podobají se přerostlým žížalám, jimiž se živí. Zároveň ale nepohrdnou mravenci a termity. V chovu se ukázalo, že bezpohlavně je schopný se rozmnožovat i škrtič hroznýš královský. Poté, co samice měla mláďata bez přítomnosti samce se stejnou barevnou mutací, jež byla dědičná v samičí linii, se ukázalo, že byť je u hroznýšů běžnější klasické oplození, samec v časech nouze není potřeba.

Hroznýš se dokáže rozmnožovat partenogeneticky Zdroj: iStock

3. Rak mramorovaný

V případě raka mramorovaného jde o velmi nepříjemný způsob množení, neboť v naší přírodě jde o invazivní druh a schopnost obejít se bez samce zvyšuje jeho možnosti šíření. Přestože jeho sexuálně se rozmnožující příbuzní pocházejí z Floridy a Georgie, nový typ se v druhé polovině 90. let objevil mezi německými akvaristy. Vědecky bylo partenogenetické rozmnožování raků popsáno již v roce 2003.

Partenogeneze zvířata 1 Zdroj: iStock

4. Kladivoun tiburo a hladkoun obecný

Když se v nádrži v italské Sardinii narodil malý žralok, bylo to pro všechny překvapení, neboť samice, která jej porodila, byla v nádrži už 10 let bez samce. Byť tento způsob rozmnožování u hladkounů obecných není běžný, malá Ispera (Naděje) dokázala, že je rozhodně možný. Podobného překvapení se dočkali v zoo v americké Nebrasce, kde se nečekaně a bez přítomnosti samce narodil kladivoun tiburo. I tato paryba se běžně rozmnožuje po spáření samce se samici, přičemž budoucí matky mohou uchovávat sperma až po dobu čtyř měsíců. Pak teprve (v době nejpříznivějších podmínek) dojde k oplodnění vajíček. Malý kladivoun je ale živý důkaz, že i tento druh je schopen množit se partenogeneticky.

Partenogeneze zvířat 1 Zdroj: iStock

5. Včela medonosná

O důležitosti včel už jsme psali mnohokrát. Včelí samec (trubec) vzniká z neoplozených vajíček, z čehož vyplývá, že neoplozené samice mohou klást pouze trubce, zatímco oplozená královna klade i vajíčka, z nichž se vylíhnou i dělnice důležité pro další fungování úlu. Úkolem trubců je oplodnit samice, což dokážou udělat po 14 dnech života, přičemž vývoj v dospělého jedince trvá 24 dnů.

Včela medonosná v péči člověka Zdroj: Topi Pigula

Partenogenetické rozmnožování je dodnes známo zhruba u 70 druhů obratlovců, ve vědecké obci se mluví například i o kavkazských ještěrkách. V případě hmyzu je však tento úkaz mnohem častější než u ostatních tvorů.