Největší květina světa páchne po smrti. Gigantický smraďoch pro to má zajímavý důvod
Puch této tropické parazitické krásky jí přinesl přezdívku „mrtvolný květ“. Důvodem tohoto zápachu je důmyslný mechanismus rozmnožování.
Při pohledu na víc než metr široký rudý květ Raflézie Arnoldovy (Rafflesia arnoldii) musí být každému jasné, že hledí na naprostý unikát. Tuto rostlinu najdeme pouze na několika ostrovech jihovýchodní Asie, v oblasti indonéské Sumatry a indonésko-malajského Bornea. Většina exemplářů má průměr 0,6 – 1 metr a váží klidně i 11 kilogramů. „Rekordman“ mezi květy, nalezený v Indonésii, měřil na šířku dokonce 111 centimetrů.
Čtěte také: Nejlepší přírodní léky na kocovinu. Zkuste heřmánek, ostropestřec, mátu nebo rakytník
Podivné ale zdaleka nejsou jen její obří rozměry. Raflézie totiž na rozdíl od běžných rostlin postrádá listy, stonek i kořeny. Celý svůj život tráví jako parazit. Semínko vnikne do poraněného místa v kůře lián rodu Tetrastigma a rostlina pak proroste přímo do těla hostitelské rostliny, odkud čerpá živiny.
Velký květ znamená velký plod
Za celý svůj život vytvoří jen jeden jediný jednopohlavný květ – ten ovšem stojí opravdu za to. Jen poupě je velké jako hlávka zelí. Když se rozevře, kvete jen cca 5 dní, než odumře, a to je také důvod pro, řekněme, neobvyklou vůni – Raflézie k sobě během této krátké doby potřebuje zkrátka přilákat co nejvíc opylovačů.
Strašlivým zápachem hnijícího masa proto láká plejádu much a brouků, kteří touží do domnělé zdechliny naklást vajíčka. U samčího exempláře pak olizují z tyčinek lepkavý pyl, který přenesou na bliznu samičího květu. Šance na úspěšné opylení je ale kvůli tomu velice nízká; samčí a samičí rostliny musejí být velice blízko u sebe, kvést ve stejnou dobu a hmyz je musí navštívit ve správném pořadí. Kvůli tomu a také kvůli zničení přirozeného prostředí je Raflézie Arnoldova kriticky ohroženým druhem.
Když se tento malý zázrak povede, květ se přemění na plod; 12-15 cm velkou, dužnatou bobuli plnou semínek, jež roznesou po okolí drobní živočichové. Ať už v trusu, pokud je sní, anebo na jejich nožkách v případě, že šlápnou do hnijících zbytků.
Zdroj: Plants of the World Online, One Earth, Library of Congress.
Video, které jste mohli minout: Co umí vyděsit surikaty? Podívejte se na horor v očích šelem, které snídají štíry