Nejnebezpečnější imigrant: české lesy napadl nový druh kůrovce

Lýkožrout severský

Vědci z Akademie věd ČR zkoumají, jak ochránit lesy proti novému druhu kůrovce, který se jmenuje lýkožrout severský. Škůdce způsobuje v posledních letech rozsáhlé odumírání smrčin zejména na severovýchodě Moravy a ve Slezsku, vyskytuje se ale i na jiných místech Česka.

Doposud chyběly informace a metody, jak brouka likvidovat. Chová se totiž jinak než známé kůrovcovité druhy, létá v jinou denní dobu, napadá mladší porosty a napadené stromy se hůře vyhledávají, řekl Petr Doležal z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR z Českých Budějovic.

"Lýkožrout severský má úplně jiné nároky na světlo, takže v laboratoři, když jsme ho chtěli chovat, museli jsme předělat osvětlení. Co dlouhodobě postačovalo všem druhům kůrovců, tak lýkožroutu severskému ne," uvedl entomolog. V přírodě brouk napadá spíše osluněnou část stromů, rychleji se také vyvíjí. Jiným způsobem i přežívá v zimě.

Paradoxní tvor

Podle dosavadních zkoumání je lýkožrout severský mnohem méně odolný proti mrazu, velká část dospělců přežije asi jen do minus 15 stupňů Celsia. Původně se přitom vyskytoval v severské tajze od Švédska po Sibiř, klimatická změna a rozšíření smrkových porostů ale změnila jeho stanoviště.

"Pokud se zintenzivní výzkum, přizpůsobí se časem metodiky i na tohle zvíře. Je to zkrátka škůdce, na kterého ještě nejsme zvyklí," poznamenal Doležal. Vědci z Biologického centra již spolupracovali s lesníky na výzkumu životního cyklu lýkožrouta smrkového. Čtyřleté pozorování na Lesním závodě Boubín na Vimpersku přispělo k lepším postupům při ochraně lesa.

Například lýkožroutu smrkovému nynější teplá zima paradoxně může podle Doležala ublížit více než chladná, na kterou je dobře adaptovaný. Naopak teplá zima svědčí nově zkoumanému druhu – lýkožroutu severskému. "Do prosince dramaticky nízké teploty nebyly, přezimovalo až 100 procent brouků a nebyla žádná mortalita. Teď v lednu už začínali brouci pomalu umírat," komentuje dosavadní poznatky.

Nádoby s přezimujícími brouky mají vědci rozmístěny po celé republice, tam, kde klesly teploty hlouběji pod bod mrazu, už byla zjištěna i 50procentní úmrtnost. Zkoumají rovněž to, jak daleko a dlouho brouci doletí, a to pomocí letových mlýnků, které zkonstruovali.

Lesníci se přitom nyní začínají připravovat na letošní až trojnásobný nárůst kůrovce. Lesy ČR chtějí do boje proti škůdci investovat 130 milionů korun, což je o mnohem více než v minulých letech. Státní podnik již varoval, že českým lesům letos hrozí největší kůrovcová kalamita za posledních 20 let. Podle entomologa Doležala se může na jednom kmeni vyskytnout i několik kalamitních druhů kůrovců najednou, což záleží na charakteru konkrétní lokality.

ČTK