Krahujec je tichý zabiják. Podívejte se na jeho důmyslný lov

Smrtonosný krahujec byl dlouho pronásledovaný jako škůdce. Ve skutečnosti se sám ocital na pokraji ohrožení.

Krahujec patří k nejběžnějším dravcům – svou kořist pronásleduje napříč severní Afrikou, Evropou i Asií. Často si vybírá stejné hnízdiště, přitom ale staví vždy nové hnízdo, ideálně na jehličnanech ve výšce 5–10 metrů. Živí se nejčastěji drobným ptactvem, samec loví kořist o hmotnosti do 40 gramů, výjimečně až 120 gramů. Jeho kořistí jsou často pěnkavy, vrabci či sýkory. O poznání větší samice si příležitostně troufne i na 500 gramů těžkou kořist, dokáže ulovit i sojku. Jeho loviště mívá průměr 2–5 km.

Ulovenou kořist si krahujec odnese na trhaniště

5 Zobrazit galerii

Krahujec si vybírá stále stejné hnízdiště

Krahujec se málem sám stal obětí vyhubení

5 Zobrazit galerii

Krahujec obecný Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Ulovenou kořist si krahujec odnese na trhaniště Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Krahujec za letu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Krahujec si vybírá stále stejné hnízdiště Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Krahujec se málem sám stal obětí vyhubení Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Krahujec obecný Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Ulovenou kořist si krahujec odnese na trhaniště Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Krahujec za letu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Krahujec si vybírá stále stejné hnízdiště Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Krahujec se málem sám stal obětí vyhubení Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Plíživý útok

Spatřit tohoto dravého ptáka v akci můžete v pořadu Opeření přátelé na Prima ZOOM. Krahujec si zde pochutná na pěnkavě, která se nechá rozptýlit a ztratí přehled o svém okolí. Útok znenadání je ostatně krahujcovou oblíbenou metodou. Často létá křovinami, hustými porosty nebo zastavěným územím a drží se při zdi nebo těsně nad zemí, zkrátka tak, aby do poslední chvíle nebyl vidět. Následně uchopí kořist do pařátů a odnese ji na tzv. trhaniště, což bývá zpravidla pařez nebo nějaké vyvýšené místo. Tam uloveného ptáka oškube a zkonzumuje.

Čtěte také: Na Slovensku řeší zdrogované labutě, pěstiteli chodí na mák. Desítky jich už uhynuly

V 19. století se věřilo, že krahujec, jenž denně uloví dva až tři ptáky velikosti dravce, je škůdcem, který ohrožuje počty ptactva. Proto byl důsledně huben a jeho počty se povážlivě snižovaly. Novou naději získal v první polovině 20. století, kdy bylo přijato ochranné opatření k opětovnému nárůstu jeho stavů. V 50. letech však přišlo další ohrožení – používání pesticidů a insekticidů. Především jej ohrožuje insekticid DDT, jenž ztenčuje skořápky vajec, což vede k jejich puknutí pod sedícím ptákem.

Zdroje: Natura Bohemica/Eunis