Jako z hororu: kolonie mravenců v Polsku žije na dně jaderné základny

Návrat dětské fascinace životem hmyzu – právě to přináší nová zpráva referující o polském studiu mravenišť v bývalém jaderném bunkru Templewo

Dno, z něhož není úniku

Katalogizování mravenišť v bývalé základně vypadalo pro Wojciecha Czechowskiho a jeho kolegy zprvu každodenně. Komplex bunkrů, v nichž sovětské jednotky skladovaly jaderné zbraně, je už dávno opuštěn – právě proto zde vědci studují návrat přírody do někdejšího panství člověka. Součástí toho byla i katalogizace mraveniště, jež si mravenci postavili na netradičním místě, totiž přímo na povrchu nad ventilační šachtou.

Struktura však držela festovně, kolonii se dařilo dobře, jediné, co snad její populaci mohlo tížit, byla kontinuální "nevysvětlitelná" ztráta dělnic. Nic z toho Czechowski zatím nevěděl – vzhledem k umístění kolonie jej však trkla otázka, jak asi vypadá ukrytá část šachty. Prorůstá kolonie i dovnitř? Jak hluboko může od povrchu sahat? Ačkoliv s kolegy neměli povolení vstoupit do někdejšího komplexu, zvědavost byla silnější. To, co našli, působí jako dokonalý amalgám dystopie a nočních můr.

Namísto prorůstání povrchové kolonie dolů totiž vědci na dně šachty nalezli kolonii druhou, fungují nezávisle na povrchu. V mrazivých teplotách a absolutní tmě tu mravenci záhadně vybudovali svůj domov. Ale pozor, tohle není běžná kolonie – v první řadě totiž postrádá královnu. Nemůže se tak rozmnožovat. Jak se počet mravenců doplňuje? Je to prosté – celé spodní mraveniště je složeno z nešťastníků, kteří bez možnosti návratu propadli z mraveniště povrchového. Doslova v podsvětí zde odpadlíci přežívají už mnoho let.

Jako noční můra

Mravenci se naučili spolupracovat i v nepříznivých podmínkách na dně šachty a bez královny, což Czechowski označuje za fascinující zjištění. Tma a zima totiž mravencům obvykle nesvědčí. Czechowski však počet obyvatel spodního mraveniště odhaduje až na jeden milion, což znamená, že se zjevně naučili svým podmínkám čelit. Neznamená to, že jsou zdejší obyvatelé příliš „šťastní“. Na vrcholu mraveniště totiž vědci například našli tlející těla až dvou milionů mrtvých mravenců, což indikuje, že mortalita kolonie je mnohem vyšší než u jejich kolegů na povrchu.

Na co však zatím vědci nemají odpověď, je otázka, čím se mravenci na dně šachty vlastně živí. Czechowski má za to, že odpověď se může doslova ukrývat v netopýřím trusu, který na dno šachty padá rovněž. Nabízí se však i druhá hypotéza, ačkoliv je vůči ní Czechowski skeptický – totiž možnost, že se mravenci kanibalisticky živí svými konstantně dopadajícími druhy z povrchu! Vysvětlovalo by to miliony těl a zvyšovalo hororový faktor celé Czechowskiho studie, jež se už teď četla jako kříženec mezi dystopickým dramatem, náboženskou četbou a hororem.

Czechowski sám je však existencí kolonie fascinován zejména z vědeckých důvodů – závěrem své zprávy spekuloval, že by bylo zajímavé zjistit, zdali by kolonie v nepříznivých podmínkách zvládla fungovat i autonomně. Třeba kdyby shora propadla i královna. Tak či onak totiž odhalení ukazuje, že mravenci jsou mnohem odolnější, než se občas může zdát.

Text: Ladislav Loukota