Proč vyhynul monstrózní megalodon? Konečně známe odpověď
Důvod, proč obrovské monstrum zvané megalodon dodnes nebrázdí oceány, byl pro vědce dlouho záhadou. Teď se podařilo potvrdit jednu ze zajímavých teorií.
Různé teorie o tom, zda mohl jako autobus velký megalodon dodnes přežít někde v hlubinách moře a nepovšimnutý číhat na svou kořist, jsou spíš záležitostí vědecko-fantastických románů, než aby něčemu takovému věřili běžní oceánologové. Už jen proto, že aby něco takového bylo možné, obrovský žralok by musel během posledních tří a půl milionů let radikálně změnit vzhled i chování. Přesto bylo jeho vyhynutí pro vědce dlouho velkou záhadou. Teď se ale zdá, že se povedlo jedno z největších tajemství obestírajících pradávné monstrum odhalit.
Srovnání velikosti zubu megalodona a velkého bílého žraloka Zdroj: iStock
Odpověď seškrábaná ze zubu
Okolnostmi vymizení patnáctimetrového megalodona se zabýval paleobiolog Kenšu Šimada z DePaulovy univerzity v Chicagu. Jeho práce ale rozhodně nebyla jednoduchá. Jedním z důvodů, proč se toho o prehistorických žralocích ví tak málo, je, že jejich kostra je tvořená převážně chrupavkou a ta fosilizuje velmi špatně. Jediné, co se proto v pořádku dochovalo, byly obří, jako dlaň veliké zuby. Šimada proto musel pracovat s nimi. A je dobře, že žraloci nepoužívají zubní kartáčky, protože tu nejdůležitější informaci vědcům poskytl zubní kámen.
Klasickou zubní vrtačkou Šimada opatrně odebral vzorky jak z dochovaných megalodonových zubů, tak z fosilií patřících dalším druhům, z nichž 12 už vyhynulo a 20 dodnes v oceánech a mořích můžeme potkat. Jedním z žraloků, který žije dodnes a jehož miliony let staré zuby vědci zkoumali, je žralok bílý. A právě u něj Šimada našel odpověď, proč megalodon před třemi a půl miliony let vyhynul.
Stejná strava prospěla jen jednomu
Oba velcí žraloci se totiž podle hladiny zinku nalezené v jejich zubním kameni živili v době zániku megalodona stejnou stravou: tuleni, lachtany a menšími velrybami. Větší mořští savci, kteří by megalodony od vyhynutí zachránili, vymizeli už mnohem dříve, když se pozemské oceány ochladily. Nastal tak konkurenční boj, který vyhráli žraloci bílí. Nemuseli živit tak velká těla a byli díky své menší velikosti mrštnější. Vědci se k této teorii sice přikláněli už dlouho, Šimadův pokus ale poskytl další z důležitých důkazů.
Milovníky hororových příběhů to ale od fantazírování asi stejně neodradí. Představa, že kdesi v hlubinách stále číhá obrovský prehistorický žralok připravený se náhle vynořit a začít požírat ponorky a lodě, je zkrátka svým způsobem fascinující.
Zdroj: Nature Communications