VIDEO: Podívejte se na precizní práci party invazivních slimáků. Takhle pracují celou noc

Deště se někteří majitelé zahrad často nemohou dočkat, v posledních letech se ho ale zároveň děsí. Kombinace vlhka a tepla totiž znamená, že plodiny i květiny budou muset čelit doslova nájezdům slizkých slimáků, před kterými se na zahradě nedá zachránit skoro nic. To by se ale pravděpodobně nestávalo, kdybychom se v zahradách potýkali jen s původními druhy.

Invazivní, rychlí a slizcí

Plzáci hnědí, zahradní, žíhaní nebo lesní, slimáčci polní, síťovaní a hladcí, případně černě žíhaný slimák největší – tihle všichni jsou u nás „doma“, odklízejí organické zbytky a mají zde své přirozené nepřátele třeba v podobě žab, ještěrek, ptáků nebo ježků, ale také různých druhů brouků.

To se ovšem nedá říct o invazivních druzích jako je plzák španělský (Arion vulgaris). Tento oranžově hnědý postrach všech pěstitelů se k nám dostal z Pyrenejského poloostrova někdy kolem roku 1990 a Česko už úplně ovládl. Kvůli změnám klimatu teď navíc proniká i do vyšších nadmořských výšek.

Důvodů, proč se mu u nás daří, je několik. Je poměrně velký, dorůstá i 12 centimetrů, takže si na něj hned tak něco netroufne. Zároveň produkuje odporné množství slizu, které další potenciální strávníky odradí. Rozmnožuje se rychle, nepřízeň počasí včetně sucha umí přečkat v zemi a na slimáka je velice rychlý – za noc urazí klidně i 60 metrů. Podívejte se, jak precizně si poradí se zeleninou:

Jak si s nimi poradit?

Babských a jiných rad samozřejmě existuje mnoho, jejich účinnost je ale poněkud sporná a zahrádkáři proto zápas se slimáky často přirovnávají k boji s větrnými mlýny. Pomoct každopádně může, když zahradu držíme čistou – neválejí se nám tam věci, plechy, kameny nebo dřevěná prkna, pod kterými se slimáci snadno můžou schovat, a neleží nám tam kupky mulče a trávy, v nichž se jim daří.

Mohlo by vás zajímat: Svilušky jsou nebezpečné potvůrky. Jak se škůdců pokojových rostlin zbavit bez chemie

Dobré výsledky mají ti, kdo si každé ráno přivstanou a ještě za tmy slizké vetřelce ze záhonů vysbírají. A samozřejmě nesmíme zapomenout na takzvané pivní pasti, zakopané sklenice s pivem, které plzáky přilákají a oni se v nich utopí.

Okolo rostlin, které chceme ochránit, je samozřejmě možné nasypat jed. To je ovšem řešení, kterého se právem obává mnoho majitelů domácích mazlíčků i rodičů malých dětí. Obracejí se proto spíš k přírodním materiálům, které mají jedno společné – jsou sypké a slimákům se po nich těžko nebo nepříjemně pohybuje. Může to být popel, sůl na fólii, vápno, skořápky nebo piliny.

Jiní lidé se snaží využít přírody naplno a slimákům stavějí bariéry z rostlin, které těmto škůdcům nechutnají a nevoní: z levandule, lichořeřišnice, kopru, šalvěje, nebo třeba měsíčku. Podobně přírodním, účinnějším, ale taky náročnějším řešením, je pořídit si kachny indické běžce. Ty za den snědí i kilogram invazivních plžů. Krom toho se také dají koupit speciální parazitické hlístice, které nastříkáte na vlhkou půdu. Paraziti pak do těl slimáků proniknou dýchacími cestami a postupně je zahubí.

Každá strana má ale dvě mince a platí to kupodivu i pro plzáky španělské. Jejich sliz totiž obsahuje extracelulární nanováčky zvané exozomy, které jsou podobné exozomům lidským a tak by plzáci mohli jednou hrát významnou roli ve vývoji léčiv a diagnostice závažných chorob.

Zdroj: Eagri.cz, Skudci.com, Indickybezec.cz, UJEP.cz, Prima Living

Video, které jste mohli minout: Obávaná sršeň asijská již útočí v Česku. Za hodinu umí zlikvidovat celé včelstvo