Bojga africká je vychytralý predátor. Podívejte se, jak zakousne chameleona

Napínavý duel hada s chameleonem rozhodl smrtící zásah. Podívejte se na osudovou chybu

Extrémní hadi S1 (2) - Bojga vs. chameleon

Když se sejdou dva plazi, kteří spoléhají na mimikry, následuje něco nevídaného – souboj v maskování. Duel predátora a kořisti, kteří se jeden před druhým snaží tvářit, že tam nejsou, však může mít jen jednoho vítěze.

Stromový had z čeledi užovkovitých se může zcela snadno ztratit ve větvích stromů. Tam se bojze africké daří nejlépe, je skvělým lezcem a její žlutozelené až černé zbarvení jí umožňuje splynout s porostem. Podle zbarvení poznáme hadovo pohlaví. Samci jsou spíše pestřejší, samice se vyznačují zelenohnědými tóny. Bojga africká je aktivní především ve dne, kdy loví ještěrky, ptáky či chameleony.

Bojga stromová (Boiga dendrophila) létat neumí, ilustrační foto

6 Zobrazit galerii

6 Zobrazit galerii

Bojga africká Zdroj: iStock

Bojga africká Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Bojga stromová (Boiga dendrophila) létat neumí, ilustrační foto Zdroj: Getty Images

Bojga rajská Zdroj: iStock

Bojga je naštěstí had plachý Zdroj: Getty Images

Větve poskytují bojze úkryt Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Bojga africká Zdroj: iStock

Bojga africká Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Bojga stromová (Boiga dendrophila) létat neumí, ilustrační foto Zdroj: Getty Images

Bojga rajská Zdroj: iStock

Bojga je naštěstí had plachý Zdroj: Getty Images

Větve poskytují bojze úkryt Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Čtěte také: Vědci hlásí unikátní objev: Našli osmimetrového hada s hlavou velkou jako člověk

Hlásím svoji smrt

Lov chameleona uvidíte v pořadu Extrémní hadi na Prima ZOOM. Bojga splývá s větvemi, čehož si ale chameleon všimne. Nastává souboj v maskování – chameleon mění barvy, zatímco bojga zachovává nehybnost. Když si bojga uvědomí, že chameleon o ní ví a zachovává obezřetnost, udělá klamný manévr a stočí se směrem pryč. Chameleon se nechá ukolébat pocitem bezpečí, vypraví se po větvi dál a bojga jej bleskurychlým zásahem uchopí do tlamy.

K lovu používá bojga jed, jehož účinky na vlastní kůži prožil a roku 1957 zdokumentoval herpetolog Karl Patterson Schmidt. Celých 24 hodin po uštknutí pečlivě zaznamenával vliv na organismus, změny denního rytmu a postup otravy. Jeho poslední zápis zní: „26. září, 6:30 ráno. Teplota 98,2 stupně Fahrenheita. Snědl jsem cereálie a ztracené vejce na toastu s jablečným džusem a kávou k snídani. Moč každé tři hodiny bez krve. Ústa a nos stále krvácejí, nikoli nadměrně.“ Ten den, 24 hodin po uštknutí, Schmidt zemřel a zanechal po sobě svědectví o působení jedu, který rozkládá cévní stěny a způsobuje tak vnitřní krvácení. Jednalo se o spíše ojedinělý incident. Bojga je známá mírnou, spíše neagresivní povahou a jako taková se často chová v zajetí.

Zdroje: The World/Encyclopedia Britannica