Francie čelí invazi tropických červů

Zní to skoro jako příběh z filmu Vetřelec vs. Predátor.

Twitter a červi

Vědeckopopularizační server iflscience.com publikoval 22. května tohoto roku zajímavý článek o rozšíření invazivních dravých druhů červů na francouzském území, jejichž původní domovina se nachází většinou v tropických oblastech pod francouzskou správou. Do výzkumného projektu se zapojili nejen pracovníci Národního přírodovědného muzea, ale i celá řada nadšených amatérských biologů.

Vše odstartovala fotografie, již pořídil Pierre Cros na své zahradě a poslal ji svému příteli profesorovi Jean-Lou Justinovi z Národního přírodovědného muzea. Snímek zachycoval asi 40 cm dlouhého červa s nápadnou hlavou ve tvaru kladívka, jenž od prvního pohledu nebyl ve Francii původní. Většina těchto tvorů žije pod zemí nebo na skrytých stinných místech a proto po dlouhou dobu zůstala jejich přítomnost utajena.

Jean-Lou Justin prošel odborné blogy a fotografie na sociální síti Twitter, kde od roku 1999 nalezl 111 fotografií červů a ploštěnců pořízených na francouzském území. Společně s kolegy pak publikoval odbornou studii v časopise PeerJ. V článku se mimo jiné píše: „Jsme udiveni, že takto dlouhý a pestrobarevný červ mohl po tak dlouhou dobu unikat naší pozornosti.“ Tyrkysově modrý druh s nápadnou hlavou rodu Diversibipalium popsaný Laurentem Charlesem pravděpodobně pochází z ostrova Mayotte, který se nachází u východního pobřeží Afriky.

Odkud červi připutovali?

Výzkumy naznačují, že další podobné druhy živočichů se na území Francie dostaly společně se zásilkami tropického ovoce a dalších potravin dovážených hlavně z Karibiku, Jižní Ameriky, Afriky a Oceánie. V rámci genetických studií vzorků zaslaných ze zemí původního výskytu, které byly porovnány s vzorky získanými ve Francii, bylo prokázáno, že se jedná o geneticky totožné druhy. Většinou se jedná o dravé druhy červů, kteří se živí živočichy žijícími v půdě. V jejich životním cyklu se pak může střídat pohlavní a nepohlavní způsob rozmnožování a to jim poskytuje značnou výhodu. Vědci tak vyjadřují obavu o zachování ekologické rovnováhy v půdních ekosystémech: „Obáváme se, že tato invazivní zvířata mohou zcela zásadním způsobem ovlivnit stávající potravní vztahy. Na závěry je však ještě brzy. Podrobný výzkum dopadu na půdní ekosystémy nás teprve čeká.“

Text: David Hainall