Mycí linka oceánu nabízí nejpracovitější tvory pod hladinou. Ryby kvůli nim tvoří fronty

Rybí čisticí stanice jsou fantastickou podívanou, která by se dala přirovnat k automyčce s ručním mytím. Jen si místo auta představte dravou rybu, která se nechá „ohlodávat“ droubounkými rybkami a krevetami, jež by jí normálně sloužily za potravu. V pestrobarevném korálovém útesu je ale obvyklá kořist hájená a může rybě dokonce vlézt i do tlamy.

Očista od parazitů

Velké ryby dávají pomalými pohyby a nastavováním těla jasně najevo, že nejsou na lovu. Naopak připlouvají jako klienti toužící po očistě od parazitů. A malé krevetky, jako je například kreveta drsná (Stenopus hispidus), jim beze strachu a pracovitě čistí kůži i na tak citlivých místech jako jsou oči. Dokonale tuto čisticí stanici ukazuje dokument Život na korálovém útesu na Prima ZOOM.

Kreveta drsná Zdroj: iStock

Postav se do fronty

Kanic tukula (Epinephelus tukula) může vážit víc než 100 kg. Jedná se o poměrně běžnou rybu, která se živí lovem. I přes svou velikost se však zařadí „do fronty“ v oblasti, kterou biologové a potápěči znají jako „čekací stanice“. Protože v úzkých štěrbinách často není dost místa pro více ryb, vytvoří se občas houf čekající, až na ně přijde řada.

Útesové čisticí stanice jsou vlastně místem dočasného příměří, které je ku prospěchu všem zúčastněným. Malé rybky se dostanou k potravě a velkým se dostane dokonalé hygieny. Přihlížející potápěči díky tomu mohou vidět pohromadě pestrou skladbu obyvatel útesů. Od obřích kaniců, dravých murén až po malé pestrobarevné hlaváče.