Amazonský prales je v katastrofálním stavu. Jaký dopad bude mít jeho vykácení na USA?
Situace kolem amazonského pralesa se den ode dne zhoršuje. Jaké jsou aktuální prognózy?
Amazonský deštný prales sice nefunguje jako plíce planety, ale je klíčový pro zachytávání emisí oxidu uhličitého. A také má klíčový vliv na klima a zásobování vodou pro velkou část jižní polokoule. A nyní mu hrozí, že zanikne.
Dlouhá desetiletí to vypadalo, že je obří masa pralesa nedotknutelná, neohrozitelná a věčná. Masivní rozvoj hospodářství a zemědělství v jihoamerických zemích však ukázal, že to není pravda: kácení, úmyslně způsobené lesní požáry a další faktory spojené s lidskou činností způsobily, že prales ubývá rekordním tempem.
Nejvíce se to projevuje v Brazílii, kde vláda prezidenta Jaira Bolsonara uvolnila od začátku loňského roku ruce těžařům – a ti toho využili; prales ubýval v roce 2019 nejrychlejším tempem v posledních letech.
amazon forest 2 Zdroj: iStock
Hrozba z lesa
Řada biologů a expertů na lesnictví varuje, že má prales jen omezenou míru regenerace – a především tvorby vody. Velikost pralesa totiž způsobuje, že je schopen vytvářet si vlastní klima a vlastní vodu. Tato vlastnost ale funguje jen při určité velikosti lesa – pokud se zmenší, bude prakticky nemožné původní stav vrátit.
A právě to se již podle řady biologů děje, bod zlomu by podle nich mohl nastat za 5–15 let. Američtí vědci Lovejoy a Nobre spočítali, že některé části brazilského deštného pralesa už v této krizi jsou – vycházejí přitom hlavně z toho, že prales od roku 2010 postihuje něco dříve nevídaného: sucho.
Dalším důkazem podle nich je, že v pralese podle statistik vymírá nejvíce druhů, které jsou vázané na intenzivní vlhkost a bažinaté prostředí. Pokud mizí tato zvířata, je logické, že umírá i jejich ekosystém.
amazon forest 1 Zdroj: istock.com
USA se musí bát
Problém se samozřejmě netýká pouze Amazonie. Jelikož je tamní prales tak zásadním klimatickým činitelem, dopad mizení pralesa těžce dopadne také třeba na Spojené státy. Klimatologové totiž spočítali, že pokud by zmizel tento prales celý, dopadalo by na jižní státy USA až o 35 procent méně srážek než v současnosti. Již nyní se státy jako Texas potýkají s extrémními suchy, další zhoršení by tedy bylo kritické.
Tato situace bohužel není zdaleka tak vzdálená, jak by se mohlo zdát. V současné době již nenávratně zmizelo 17 % tamního deštného pralesa, a pokud bude kácení a vypalování pokračovat stejným tempem jako nyní, zmizí celý prales ještě před koncem tohoto století.
Text: Martin Kolář