13. prosince 2020 19:00

Pamatujete na Saddáma Husajna? Podle Trumpa měl i své světlé stránky

Spojené státy v roce 2003 dopadly a o tři roky později nechaly popravit iráckého diktátora. Irák je od té doby dějištěm krvavé občanské války.

Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa byl Saddám Husajn „opravdu zlý člověk“, který ovšem udělal jednu dobrou věc – zabíjel teroristy bez toho, že by jim četl jejich práva nebo se s nimi vůbec bavil. I takhle vnímá jednoho z nejtvrdších diktátorů arabského světa nejvyšší představitel země, jež se v roce 2003 rozhodla vymazat Husajnův režim z politické mapy světa. Bohužel tehdy nikoho nenapadlo, že spolu s Husajnem odejde do arabského pekla i celý Irák.

Dlužno podotknout, že prohlášení ohledně Iráku Trump adresoval svým příznivcům několik měsíců před tím, než se stal pánem Bílého domu (konkrétně v červenci 2016). „Saddám Husajn byl zlý člověk, jasné? Byl to zlý, hodně zlý člověk. Ale víte, co udělal dobře? Zabíjel teroristy. A dělal to hodně dobře. Nečetli jim jejich práva, nebavili se s nimi – byli to teroristé a hotovo,“ prohlásil tehdejší prezidentský kandidát Donald Trump.

Je to částečná obhajoba Saddáma Husajna, anebo jen chytrý způsob, jak v jediném projevu smíchat dohromady teroristy a někdejšího diktátora? A mění se nějak pohled na Saddáma Husajna ve Spojených státech? Jisté je, že už v roce 2015 Trump prohlásil, že svět by byl lepším, kdyby byli Saddám Husajn a jeho libyjský „kolega“ Muammar Kaddáfí naživu…

Bez ohledu na to, co si myslí nebo tvrdí Donald Trump, zůstává Saddám Husajn jedním z nejkrvavějších vládců arabského světa. V Iráku po něm zůstalo nejméně 250 masových hrobů, tisíce lidí zmizely ve věznicích, proti Kurdům prokazatelně použil chemické zbraně a v roce 1980 rozpoutal nesmyslnou válku proti Íránu, která stála život nejméně 100 000 iráckých vojáků…

Invazi do Iráku vedly Spojené státy v rámci svého soukromého tažení proti zemím podporujícím terorismus. Po vpádu do Afghánistánu na podzim 2001 (operace Trvalá svoboda) v souvislosti s teroristickými útoky na New York a Washington přišel na řadu Husajnův režim.

Operace Irácká svoboda

V březnu 2003 dal tehdejší americký prezident George W. Bush pokyn k zahájení operace Irácká svoboda, jíž se nakonec zúčastnilo na 40 zemí. Spojenci na Irák vyslali přes 300 000 vojáků, z nichž 98 procent dodali Američané a Britové.

V průběhu invaze, která začala 20. března a jejíž bojová část skončila 14. dubna dobytím Tikrítu, byl Saddám Husajn zbaven moci a označen za válečného zločince. Přestože vítězná koalice rychle obsadila celý Irák, trvalo až do 13. prosince 2003, než byl Saddám Husajn poblíž své rodné vesnice nedaleko Tikrítu vypátrán a zajat.

Husajn byl obviněn ze zločinů genocidy, vraždy a týrání civilistů. Před soudem veškerá obvinění popíral a prohlašoval soud za zmanipulovaný. U soudu se Saddám Husajn hájil sám. Dne 5. listopadu 2006 byl shledán vinným a odsouzen k trestu smrti oběšením. Ten byl vykonán brzy ráno 30. prosince 2006.

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora