Pamatujete na Saddáma Husajna? Podle Trumpa měl i své světlé stránky

Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa byl Saddám Husajn „opravdu zlý člověk“, který ovšem udělal jednu dobrou věc – zabíjel teroristy bez toho, že by jim četl jejich práva nebo se s nimi vůbec bavil. I takhle vnímá jednoho z nejtvrdších diktátorů arabského světa nejvyšší představitel země, jež se v roce 2003 rozhodla vymazat Husajnův režim z politické mapy světa. Bohužel tehdy nikoho nenapadlo, že spolu s Husajnem odejde do arabského pekla i celý Irák.

Dlužno podotknout, že prohlášení ohledně Iráku Trump adresoval svým příznivcům několik měsíců před tím, než se stal pánem Bílého domu (konkrétně v červenci 2016). „Saddám Husajn byl zlý člověk, jasné? Byl to zlý, hodně zlý člověk. Ale víte, co udělal dobře? Zabíjel teroristy. A dělal to hodně dobře. Nečetli jim jejich práva, nebavili se s nimi – byli to teroristé a hotovo,“ prohlásil tehdejší prezidentský kandidát Donald Trump.

Je to částečná obhajoba Saddáma Husajna, anebo jen chytrý způsob, jak v jediném projevu smíchat dohromady teroristy a někdejšího diktátora? A mění se nějak pohled na Saddáma Husajna ve Spojených státech? Jisté je, že už v roce 2015 Trump prohlásil, že svět by byl lepším, kdyby byli Saddám Husajn a jeho libyjský „kolega“ Muammar Kaddáfí naživu…

Bez ohledu na to, co si myslí nebo tvrdí Donald Trump, zůstává Saddám Husajn jedním z nejkrvavějších vládců arabského světa. V Iráku po něm zůstalo nejméně 250 masových hrobů, tisíce lidí zmizely ve věznicích, proti Kurdům prokazatelně použil chemické zbraně a v roce 1980 rozpoutal nesmyslnou válku proti Íránu, která stála život nejméně 100 000 iráckých vojáků…

Invazi do Iráku vedly Spojené státy v rámci svého soukromého tažení proti zemím podporujícím terorismus. Po vpádu do Afghánistánu na podzim 2001 (operace Trvalá svoboda) v souvislosti s teroristickými útoky na New York a Washington přišel na řadu Husajnův režim.

Operace Irácká svoboda

V březnu 2003 dal tehdejší americký prezident George W. Bush pokyn k zahájení operace Irácká svoboda, jíž se nakonec zúčastnilo na 40 zemí. Spojenci na Irák vyslali přes 300 000 vojáků, z nichž 98 procent dodali Američané a Britové.

V průběhu invaze, která začala 20. března a jejíž bojová část skončila 14. dubna dobytím Tikrítu, byl Saddám Husajn zbaven moci a označen za válečného zločince. Přestože vítězná koalice rychle obsadila celý Irák, trvalo až do 13. prosince 2003, než byl Saddám Husajn poblíž své rodné vesnice nedaleko Tikrítu vypátrán a zajat.

Husajn byl obviněn ze zločinů genocidy, vraždy a týrání civilistů. Před soudem veškerá obvinění popíral a prohlašoval soud za zmanipulovaný. U soudu se Saddám Husajn hájil sám. Dne 5. listopadu 2006 byl shledán vinným a odsouzen k trestu smrti oběšením. Ten byl vykonán brzy ráno 30. prosince 2006.