Zima, vítr a zuřivá akrobacie – souboje dvouplošníků daly před 100 lety vzniknou prvním leteckým esům

V srpnu 1917 obdržela německá letecká jednotka JC1 novou výzbroj. Šlo o trojplošníky Fokker F.I., předsériové exempláře pozdějších proslavených Fokkerů Dr.I. Cenné stroje dostali dva v té době nejlepší němečtí piloti – Manfred von Richthofen a Werner Voss. Ten byl v té době se svými 37 sestřely absolutní špičkou leteckých es – a byl by jím i v kterékoliv pozdější válce. Voss do té doby létal na výkonných albatrosech, s nezvykle vyhlížejícím fokkerem pak během měsíce získal dalších 11 vítězství, než jeho brilantní kariéru v pouhých 20 letech ukončila letecká bitva se šesti britskými soupeři najednou.

Počátky letecké války sledujte v dokumentu Úsvit leteckých es ve čtvrtek od 21.05 na prima ZOOM.

Nepřátelská letadla sestřeloval rychleji, než štábní důstojníci stačili vyplňovat návrhy na jeho vyznamenání. Za první dva sestřely, k nimž došlo 2. prosince 1916, dostal Werner Voss Železný kříž I. třídy. Rytířským křížem Řádu dynastie Hohenzollern s Meči, který se uděloval za 12–15 sestřelů, byl vyznamenán 27. března 1917, kdy měl na kontě už 22 nepřátelských letadel a splňoval tak limit pro udělení Pour le Mérite. K tomu došlo 8. dubna 1917, kdy měl za sebou 24 vítězství.

Jeho současníci mluvili o Vossovi s velkým respektem. Mladík židovského původu zahájil svou vojenskou kariéru v dubnu 1914, kdy narukoval k 11. regimentu vestfálských hulánů. Po vypuknutí první světové války se ale nechal přeložit k tehdy zcela nové a neznámé zbrani – letectvu.

Na západní frontě rušno

Na počátku první světové války vypadala letadla jako létající draci pohánění motory, které by dnes sotva montovali do motorek. Žádné pancéřování, žádný padák a sedačka připevněná na 100litrové nádrži benzínu. První piloti navíc v otevřených kokpitech čelili prudkému větru a silnému chladu.

První bojová letadla se začala vyvíjet kvůli výzvědným letounům, které byly vysílány nad nepřátelské linie a ze kterých piloti pozorovali výzbroj nebo pohyby nepřátelských jednotek. Poprvé v historii byla letadla použita jako zbraň, kterou mohli piloti namířit na svůj cíl a dopředu střílejícím kulometem ho sestřelit.

Od zimy 1915 se staly vzdušné souboje běžnou součástí války a všechny válčící strany do bojů nasazovaly stále více letadel. Na britské straně se jednalo hlavně o dvouplošník S.E.5 (Royal Aircraft Factory S.E.5) a pozdější Soptwith Camel, který měly v roce 1917 vyrovnat dosavadní převahu německých albatrosů (Albatros D.I, D.II a zejména D.III a D.V). V té době se Němci na západní frontě setkávali také s francouzskými dvouplošníky SPAD S.VII, které používala i Itálie.

Šest proti jednomu

Osudným se Vossovi stalo 23. září 1917. V té době již německé letecké supereso proslulé svým skvělým zrakem létalo téměř výhradně na samotářské letecké výpravy. V prostoru nad Poelcapelle poblíž belgických Yper se toho dne pohybovalo několik leteckých jednotek. Skupina letounů S.E.5a britské 60. squadrony prováděla průzkum a jedna letka 56. squadrony, přelétala nad frontou při ofenzivní hlídce. S podobným úkolem se tu potulovala formace francouzských spadů a také šest Albatrosů D.V. A nechyběl ani osamocený trojplošník Fokker F.I. na svém obvyklém volném lovu.

Voss začal den sestřelením britského dvoumístného bombardéru Airco D.H.4 (asi kolem půl desáté dopoledne). V podvečer už jeho fokker startoval znovu. Tentokrát narazil na britské S.E.5a doprovázející průzkumný letoun. Když se dva britské dvouplošníky od formace oddělily, pustil se Voss za nimi a zasypal je palbou ze svých dvou kulometů. V tu chvíli se ale karta obrátila. Na jeho fokker se vrhlo šest dalších britských stíhaček, v nichž navíc seděla samá letecká esa dohromady s desítkami sestřelů.

Souboj akrobatů

V této chvíli začal Fokker F.I. pilotovaný Wernerem Vossem předvádět to, k čemu byl zkonstruován. Tento trojplošník byl sice pomalejší než útočící britské S.E.5a, vysoko je ale převyšoval svou manévrovatelností. Díky svým třem křídlům mohl Voss letadlo prakticky na místě otočit o 180 stupňů a překvapivě zaútočit. Fokker předváděl z dnešního pohledu až bizarní akrobacii, kdy se obracel na místě, prováděl přemety a výkruty, střídal utažené zatáčky se střemhlavým stoupáním, v letu se „vykláněl“ proti míjejícímu soupeři, aby ho pokropil dávkou z kulometů a především stále unikal.

Vossovi na chvíli přilétl na pomoc německý albatros, ale šel rychle k zemi. Po nejméně deset minut trvajícím vzdušném souboji, který se stal jednou z největších leteckých bitev první světové války, dostal nakonec Vossův fokker přímý zásah a zřítil se za nepřátelskou linií. Pilot pád nepřežil a z letadla zbyla jen změť trosek. Ani vítězní Britové ale nebyli bez újmy – každé ze šesti útočících letadel bylo prošpikované kulkami z Vossových kulometů.

Manfred von Richthofen, zvaný Rudý baron, svého kolegu Vosse o mnoho nepřežil. Jeho Fokker Dr.I. byl sestřelen nad Francií 21. dubna 1918. Na kontě měl nejméně 80 sestřelů.

(mih)