Hrot Hitlerovy ofenzívy v Ardenách zastavila hrstka ženistů. Němci se probili jen 100 km daleko

Blíží se polovina prosince 1944 a teprve 29letý SS-Standartenführer Joachim Peiper dostane od Adolfa Hitlera prestižní rozkaz. V čele úderné skupiny tvořené 4000 muži, 90 tanky a desítkami polopásových vozidel má v rámci poslední německé ofenzívy v Ardenách prorazit až k belgickým Antverpám. Jedinou „silou“, která mu v tom může zabránit, je necelých 200 amerických ženistů plukovníka Davida Pergrina. Scéna pro souboj Davida s Goliášem je připravena.

Prapor pracantů

Plukovník David Pergrin velel 291. praporu ženistů. Nešlo o žádnou bojovou jednotku – jeho necelé dvě stovky mužů neměly žádné bojové zkušenosti, zato byli odborníky na nebezpečnou práci s výbušninami a na demolice. „Prapor parchantů“, jak se jim říkalo, byl přesouván z místa na místo, tam, kde to bylo potřeba.

V prosinci 1944 již měli Američané neúměrně protažené zásobovací linie a nutně se potřebovali přeskupit. Blížily se Vánoce a každý už myslel jen na to, že válka končí. V půlce měsíce padla hustá mlha a nebe zahalily mraky. To znemožnilo lety průzkumných letadel z Británie, takže armáda na kontinentu zůstala víceméně slepá.

Hitler využívá situace a chystá překvapivou ofenzívu. V maximálním utajení se mu podařilo těsně před americkými liniemi v oblasti belgických Arden rozmístit 250 000 vojáků a 4000 tanků. Jejich cílem je prorazit americkými liniemi a zaútočit na hlavní zásobovací přístav Spojenců – Antverpy. Tímto úkolem je pověřen Hitlerův oblíbený velitel, teprve 29letý Joachim Peiper. K dispozici dostává nově zformovanou bojovou skupinou SS-Kampfgruppe Peiper.

Hra na kočku a myš

Útok je naplánován na sobotu 16. prosince. Joachim Peiper, měl se svou bojovou skupinou SS-Kampfgruppe Peiper co nejrychleji postupovat vpřed rozvrácenými americkými liniemi. Peiperovi se skutečně podaří prorazit a nastává závod s časem. V cestě mu totiž v jednu chvíli stojí jen příslušníci 291. praporu amerických ženistů.

Jejich velitel plukovník Pergrin situaci rychle vyhodnotí a rozhodne se Peiperův postup zpomalit likvidací mostů přes hustou síť potoků a řek. Nastává závod s časem. Pergrin musí odhadnout směr postupu německých tanků a své ženisty rozdělené do družstev po 12–14 mužích poslat vždy k tomu správnému mostu

Joachim Peiper nakonec se svým průlomem neuspěje. Jeho skupina opakovaně naráží na zlikvidované mosty a nakonec je obklíčena. Peiper se zbylými muži zničí zbytek tanků a dalších aut a pěšky se pokusí probít zpět k německým liniím. Během 72 hodin trvajícího výpadu se nicméně jeho skupina dostala nejdále ze všech jednotek účastnících se poslední německé ofenzivy v Ardenách. Bylo to necelých 100 kilometrů...

(mih)