Víte, kolik modulů s lidmi přistálo na Měsíci? Víc, než si myslíte. A jeden z nich má dnes výročí

Neil Armstrong byl první pozemšťan na Měsíci a všichni ostatní už navždy budou v jeho stínu. Dalším takovým bude až první „Marťan“.

Kolik lidí přistálo na Měsíci? Rovný tucet

Na povrch Měsíce vstoupilo prozatím dvanáct astronautů, což je ve starých hezkých českých jednotkách rovný tucet. Z (nejen) bezpečnostních důvodů chodili po povrchu Měsíce vždy ve dvojicích, což znamená, že na Měsíci úspěšně přistálo šest pilotovaných výprav. Ve všeobecnou známost vešla posádka Apollo 11. Historická chvíle nastala 21. července 1969 ve 3 hodiny 56 minut 21 sekund SEČ. Tehdy se do měsíčního prachu otiskla podrážka Neila Armstronga, kterého následoval jeho astronautický kolega Buzz Aldrin.

Vesmírný program Apollo

Vesmírný program Apollo byl primárně zaměřený na přistání na Měsíci a přinesení lunárních vzorků. Média ráda používala ve spojení s úspěšným přistáním slovní spojení „dobytí Měsíce“, ale o něčem podobném nemůže být řeč ani v náznaku. Vždyť po výstupu se všichni kosmonauté musí vrátit na mateřskou loď a délka jejich pobytu je omezena zásobou kyslíku dovezeného ze Země. Tak jaképak dobytí.

Apollo 12 přistálo na měsíci jen o pár měsíců později, 24. 11. 1969. Jejich výstup provázela už mnohem menší mediální sláva. Na Měsíc si tehdy šlápli astronauti Charles Conrad a Alan Bean. Provedli dokonce 2 výstupy, stejně tak jako i astronauti Apolla 14, jež přistálo 5. února 1971. Následovalo úspěšné přistání posádek Apollo 15, 16 a 17, přičemž těm už k pohybu po našem satelitu posloužilo měsíční vozítko. Cíl vycházek a výjezdů byl jasný – geologický průzkum, sběr hornin, průzkum terénu… a zároveň lékařské pokusy a testy na samotných kosmonautech. Jejich vyhodnocení bude dále sloužit k plánování dalších, tentokrát delších misí. O pilotované misi na Mars se mluví a bude mluvit ještě dlouho.

Smrt v jedničce: tragický osud posádky Apolla 1

Výše napsané řádky mohou vyvolat klamný dojem, že vše šlo jako po drátkách a z pilotovaných letů na měsíc se stává rutina. Jenže na počátku byla smrt. Loď s názvem Apollo 1 byla dodána na kosmodrom už v srpnu 1966. Její vývoj, respektive vývoj lunárního modulu, byl poznamenán spěchem vyvolaný sovětsko-americkým soutěžením.

Kabina byla plná hořlavých materiálů, jako je nylon a velcro (suchý zip), všude se nacházely nechráněné kabely bez jakéhokoliv uchycení pospojované izolační páskou, po kterých se běžně šlapalo a volně se třely o sebe. Loď měla nevyhovující konstrukci vstupního průlezu, která znesnadňovala případnou evakuaci. Několik měsíců před tragickým testem lodi proběhlo jednání mezi NASA a North American Aviation.

Hlavním bodem byla závěrečná zpráva o připravenosti lodi. Ze strany NASA byly vzneseny připomínky (podle některých informací došlo i k hádce – protokol z jednání nebyl dosud oficiálně zveřejněn) zejména k použití hořlavých materiálů v kabině. Tomuto se však zástupci North American Aviation ze všech sil bránili, požadované změny se ve skutečnosti rovnaly kompletní přestavbě kabiny, která by kromě finančních aspektů přinesla i zpoždění v dodávkách a NASA trvala na dodržování termínů.

Materiál proto označili jako uspokojivý a přidali varování, že další požadavky mohou ohrozit termín stanovený prezidentem J. F. Kennedym, a to dopravit Američana na Měsíc do konce desetiletí. Reakce ze strany NASA bylo konstatování, že suché zipy, které „hoří jako papír a prskají při tom na všechny strany“, by v North American mohli odstranit alespoň z blízkosti elektrických rozvodů,“ píše encyklopedie wikipedie. Dne 27. ledna 1967 došlo při nácviku startu k požáru, který stál životy 3 osob. Obavy z hořlavého materiálu i nekvalitní kabeláže se ukázaly smutně oprávněné.

Úspěšné Apollo 12

24. 11. 1969 splnila mise Apollo 12 základní úkol. Dopravila druhou měsíční posádku zpět na Zemi. Při zpátečním letu, který si kosmonauti zpestřili tím, že vypnuli komunikaci se Zemí (prý chtěli mít klid), přistál pomocí padáku velitelský modul v Tichém oceánu v oblasti, kde je očekávala letadlová loď USS Hornet (CV-12). To, že mise Apollo 12 byla druhá, neznamená, že byla horší. Jen se jí už média tolik nevěnovala.

Text: Topi Pigula