Čeho se nejvíc bojí americká armáda? Víc než muslimů se obává tepla

Z úst pesimistů při debatách ohledně klimatických změn často zní, že klimatologie je vrchovatě zpolitizovaný vědní obor. Zatímco se však lidstvo stále nemůže rozhodnout, co si o pozemském klima vlastně kolektivně myslí, dost možná nejpragmatičtější instituce na světě má rozhodnuto. Podle americké armády je změna podnebí na spadnutí – už nyní ovlivňuje její operace, a to má být teprve začátek.

Stokrát nic umořilo US Army

Nová studie amerického Ministerstva obrany vypichuje celkem pět nešvarů, které budou mít – a částečně už mají – vliv na budoucí vojenské operace, a přímo tak ovlivní obranyschopnost Spojených států. Mezi tyto se řadí zvyšující se teploty, horší předvídatelnost počastí, vyšší frekvence silných bouří (především ve vztahu k pobřežním základnám), zvyšující se hladina moří (i ve smyslu záplav ve vztahu k bouřím) a změna teploty, salinity a složení mořské vody.

V čem konkrétně jednotlivé body ohrozí válčení? Zvyšující se teploty a menší intenzita srážek a vlhkosti již mají za následek silnější erozi, která například na Aljašce poškodila silnice a inženýrské sítě spojující civilizaci s radary americké včasné výstrahy, stejně jako některé místní letecké dráhy. Bude-li eroze pokračovat, u radarů či dalších menších, leč kritických instalací především na pobřeží bude přímo ohrožena schopnost dalšího fungování.

Extrémnější počasí pak přímo ohrožuje i pacifické základny. Intenzivní a více než měsíc dlouhý déšť v roce 2008 například povodněmi ochromil činnost jisté ostrovní základny, silná sucha u jiné v roce 2012 vyvolaly lesní požáry ohrožující sklady munice u jiné. Podobné příklady se prý stávají častějšími, přičemž prodražují operování základen a zhoršují jejich bojové funkce.

Základna pod hladinou!

Rizika spojená se zvyšováním (dočasným i dlouhodobým) mořské hladiny a silnými tropickými bouřemi ve spojitosti s námořními základnami pak zřejmě není nutno ani popisovat. Opět přitom nejde o dlouhodobé obavy ze zvýšení hladiny v řádu desítek let.

Jedním z nynějších vojenských dilemat spojených s klimatickou změnou bylo například plánované upravení jaderných ponorek třídy Los Angeles. To by znamenalo, že ponorka bude umístěna v suchém doku – inženýři se však zároveň obávali, že v případě silné tropické bouře, jejichž intenzita narůstá, by v něm plavidlo mohlo být paradoxně poškozeno. Ponorky tak budou muset být nakonec upraveny v jiných, severnějších základnách, avšak za vyšší cenu vyplývající z jejich úpravy a tréninku místního personálu.

Příliš ožehavé téma

Studii si od armády vyžádala vládní auditní organizace GAO (Government Accountability Office) odpovědná za zhodnocení různých vládních služeb a investic. Ta se i z cest vlastních představitelů po vojenských instalacích obává, že základny bude brzy nutno draze upravit pro nové, měnící se podmínky. Do budoucna GAO doporučila provést systematičtější sběr dat ze všech 7591 amerických základen – jednak aby bylo možné dále potvrdit (či vyvrátit) dosavadní závěry, a jednak aby bylo zadost učiněno byrokracii. Americká armáda má přitom při sledování projevů klimatu unikátní pozici – její globální dosah znamená možnost sbírat data z celého světa, sama armáda je přitom vyladěna na setrvalý výkon činnosti.

Ironií osudu americká sněmovna reprezentantů minulý měsíc skrze nový zákon přímo zakázala ozbrojeným složkám zesílit svou infrastrukturu pro silnější klima – nikoliv protože by republikánští kongresmani nechtěli investovat do vojska, ale protože odmítají investice do "politicky motivované agendy", jakou je dle nich příprava základen na klimatické změny. Citovaný kongresman se přitom paradoxně vyjádřil v tom smyslu, že se klima skutečně mění, dodal však, že „se měnilo odjakživa“, a není proto důvod se plašit.

Pentagon ve svých závěrech přitom nedávno nepřímo podpořil program HANDY, spoluvytvářený akademiky s americkou NASA. Ten na základě změn klimatu, následného zhoršení výnosu jídla, současného počtu hladových krků a především simulování "predátořího" chování různých příjmových vrstev pod tlakem hladu vyčaroval nepříliš pozitivní vykreslení budoucnosti. Podle HANDY nás po kritickém bodě kvůli drancování přírodních zdrojů čeká kolaps nynější biosféry a následný gigantický hladomor.

Taktéž HANDY je odpůrci kritizován za zjednodušení celé problematiky. Tak či onak se ovšem zdá, že kongresmani by podobnému ohrožení státní bezpečnosti měli věnovat trochu více pozornosti.

TEXT: Ladislav Loukota