Záhada pokračuje: Odletěl Hitler s Evou Braunovou den před „smrtí“ do Dánska?

Berlínské letiště Tempelhof obsadila Rudá armáda 28. dubna 1945. Týž den do Berlína přiletěla a o několik hodin později také odstartovala německá zkušební pilotka a držitelka železného kříže Hanna Reitschová. Jako improvizovanou přistávací a startovací plochu pro své Arado 96 využila třídu Charlottenburger Chaussee (dnes ulice 17. června, Straße des 17. Juni), která vede od Braniborské brány v prodloužení ulice Unter den Linden. S Reitschovou Hitler prokazatelně neodletěl, její husarský kousek před zraky útočící Rudé armády mu ale mohl dodat sebevědomí.

V roce 2014 bylo nařízením zpřístupněno přes 700 stran tajných dokumentů FBI, ze kterých vyplývá, že americká vláda pátrala po místě pobytu Adolfa Hitlera ještě mnoho let po jeho údajné smrti.

Směr Dánsko

O den později, 29. dubna 1945, se z Berlína údajně dostal i pilot Luftwaffe Peter Baumgart, který měl mít ve svém letadle dva opravdu prominentní cestující – Adolfa Hitlera a Evu Braunovou. Stroj mířil do Dánska tehdy ještě okupovaného Němci. Do údajné sebevraždy Adolfa Hitlera a jeho milenky a ženy Evy Braunové v té době zbýval jediný den.

Baumgart později vypověděl, že byli nuceni přistát v Magdeburku, ale následující den, tedy 1. května, pokračovali dál k dánským břehům. Letadlo přistálo poblíž pláže, kde údajně Hitler potřásl pilotovi rukou, dal mu šek na 20 000 říšských marek a nařídil mu, aby se vrátil do Berlína. Podle Baumgarta skupina, v níž byl i jeden německý generál, zřejmě pokračovala v cestě ponorkou.

Místem, kde Baumgart přistál, mohlo být dánské letiště Tonder, které mohl Hitler využít k mezipřistání a dále pokračovat větším letadlem do spřáteleného Španělska. Letecká základna německého císařského námořnictva v Tonderu ležícím na západním břehu Jutského poloostrova hned za dnešními německými hranicemi byla vybudována v roce 1914 a její součástí se později stala i přistávací ranvej. Během 2. světové války byl v Tonderu personál Luftwaffe a dalo se zde přistát v naprostém utajení.

Hitler v Argentině?

Vyšetřovatelé se shodují, že Hitlerovým cílem měla být Argentina, kde nacisté před koncem války budovali tajnou základnu. V džungli v argentinské provincii Misiones byly objeveny opuštěné pozůstatky vojenských staveb z druhé světové války, které jednoznačně odkazují na německou technologii.

Pro Hitlerovu cestu ze Španělska do Argentiny by byla ideální ponorka. Když se nacisté 5. května 1945 vzdali, dostaly všechny německé ponorky rozkaz doplout do nejbližšího přístavu. Většina kapitánů příkaz uposlechla, ale 46 ponorek i nadále operovalo v neznámých místech. Dvě z nich se o tři měsíce později vynořily u břehů Argentiny a vzdaly se.

Mohla některá z nich plout přímo z Evropy? Standardní německá ponorka dokázala bez tankování urazit 14 500 km. Z Evropy do Argentiny je to kolem 12 000 km, takže to možné bylo. Otázkou nicméně zůstává, jestli Adolf Hitler tuto možnost využil.

Letadlo s Hitlerovými kufry

Pro teorii o Hitlerově útěku svědčí i fakt, že den po Hitlerových narozeninách 21. dubna 1945 odletělo z obleženého města deset letadel. Z dostupných letových záznamů startů z letiště Tempelhof vyplývá, že hned v prvním letadle, které 21. dubna 1945 startovalo, byly Hitlerovy osobní věci. Proč by ale Hitler nechal naložit své věci do letadla, pokud by v něm nebyl nebo pokud by neplánoval, že v něm odletí?

Záhada Hitlerova skutečného osudu tak stále nedává spát historikům i příznivcům nejrůznějších konspiračních teorií.

(mih)