24. března 2023 06:00

Gigantické zemětřesení zabilo 140 000 lidí. Podívejte se, jak rozpoutalo ohnivou bouři a masové vraždění

Jak postavit město S1 (4) – Zemětřesení

Jedna z nejničivějších přírodních katastrof 20. století zabíjela nejen ohněm a vodou, ale také rozpoutanou nenávistí. Následky zemětřesení si vyžádaly spoustu životů celé dny po jeho odeznění.

Monstrózní zemětřesení, jehož epicentrum se nacházelo 10 km od severního pobřeží japonského zálivu Sagami, udeřilo na region Kantó 1. září 1923. Síla zemětřesení se odhaduje na 7,9 až 8,3 stupně Richterovy stupnice a trvalo 4–10 minut. Na katastrofu to úplně stačilo. Otřesy zvedly obří tsunami, jehož vlny dosahovaly výšky 5–13 metrů. Když zasáhly poloostrovy Izu a Boso, zabily až 300 lidí. K vodě se ale ničivou silou rychle přidal oheň.

Ve spárech šílenství

Jak se dozvíte v pořadu Jak postavit město na Prima Zoom, zemětřesení nastalo v poledne, kdy si většina lidí připravovala oběd v kamínkách, takže oheň se rychle rozšířil a část Tokia zasáhla ohnivá bouře. Kolem 16. hodiny odpoledne dosahovalo ohnivé tornádo výšky 91 metrů. V plamenech zahynulo 38 000 lidí. Vláda vyhlásila stanné právo a pověřila policii a armádu ke zjednávání pořádku, obě bezpečnostní složky byly plně vytíženy. Zemětřesení si vyžádalo přes 140 000 životů, hrůze ale zdaleka nebyl konec.

Zpanikaření a otřesení lidé začali intuitivně hledat viníka. Ideálními kandidáty se ukázali Korejci, kteří v té době posilovali své hnutí za nezávislost. Začaly se rozšiřovat fámy, že Korejci chtějí svrhnout japonskou vládu, a tím tedy způsobili zemětřesení pomocí vrtů, začali otravovat studny a nyní rabují zničené domy. Šíření dezinformací a stoupající nevraživost brzy dosáhly hysterických výšin. Začaly se organizovat trestné skupiny, které napadaly Korejce a na místě je zabíjely meči a bambusovými pruty. Samozvaní mstitelé přitom identifikovali Korejce pomocí šiboletu, jednoduchého jazykového testu určeného k rozlišení členů různých jazykových skupin. V důsledku toho byli za Korejce mylně označeni a následně zavražděni nejen Číňané, ale také Japonci mluvící různými regionálními dialekty. Během běsnění bylo zabito až 700 Číňanů.

Čtěte také: Poškozené domy a lidé v panice utíkající do ulic. Silné zemětřesení v Ekvádoru si vyžádalo životy

Policie a armáda měly plné ruce práce na různých místech zasažené oblasti, takže masakry trvaly dlouhý týden. Navíc existuje několik zdokumentovaných případů, kdy se na vraždách podíleli i příslušníci policie i armády. Japonská vláda nakonec vyzvala bezpečnostní složky k řešení. Rozdávaly se letáky vyvracející fámy, šéf policie v Curumi dokonce údajně veřejně pil vodu ze studny, aby dokázal, že není otrávená Korejci. Do ochranné vazby bylo umístěno přes 23 000 Korejců. Ve výsledku ale nejvíce pomohlo řešení silou a přímé vojenské zásahy proti vraždícím radikálům. V důsledku řešení nepokojů upevnily svou pozici v japonské vládě vojenské kruhy, které později nasměrovaly Japonsko do druhé světové války.

Zdroj: Encyclopedia Britannica

Filip Šula

Redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora
Sdílejte článek
Štítky armáda Japonsko policie zemětřesení FTV Prima Tokio vláda Druhá světová válka Saga Kantó Izu

Populární filmy na Prima Zoom