Z jezera se vynořily trosky záhadné baziliky. Vědci konečně dopátrali důvody její zkázy
Iznik: Potopená bazilika – Supersmykové zemětřesení
V jezeře Iznik, jednom z největších v Turecku, se nečekaně vynořily pozůstatky záhadné baziliky, která byla po staletí ponořena pod hladinou. Kvůli změně klimatu hladina jezera každým rokem klesá a pozůstatky stavby se tak dostaly blíž k hladině. Kdo ale baziliku postavil, jak byla zničena a mohla být dějištěm slavného nikajského koncilu, jehož konání v roce 323 nařídil císař Konstantin?
Klíčem k záhadě bylo pro týmy vědců, kteří se pustili do luštění dávné hádanky, zemětřesení. Jezero i stejnojmenné město Iznik, v antické době známé jako Nikaia, totiž leží na severozápadě Anatolie v seizmicky mimořádně aktivní oblasti. Podle dokumentu Iznik: Potopená bazilika vysílaného na Prima ZOOM průzkum dna jezera skutečně odhalil, že tudy procházejí hned dva zlomy, jeden z nich dokonce necelý kilometr jižně od města Iznik. Tento zlom je navíc velmi přímočarý a mohou na něm tedy vznikat silná a mimořádně rychlá supersmyková zemětřesení.
Vědci se původně domnívali, že právě zde mohl proběhnout slavný nikajský koncil Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Tajemná bazilika se vynořila z jezera na severozápadě turecké Anatolie Zdroj: Getty Images
Obrysy baziliky na dně jezera Iznik Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Vědci se původně domnívali, že právě zde mohl proběhnout slavný nikajský koncil Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Baziliku zřejmě zničilo silné zemětřesení Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Vědci se původně domnívali, že právě zde mohl proběhnout slavný nikajský koncil Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Tajemná bazilika se vynořila z jezera na severozápadě turecké Anatolie Zdroj: Getty Images
Obrysy baziliky na dně jezera Iznik Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Vědci se původně domnívali, že právě zde mohl proběhnout slavný nikajský koncil Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Baziliku zřejmě zničilo silné zemětřesení Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Mohlo by vás také zajímat: Bičování, pálení na roštu i vražda býkem. V obřím koloseu krutě popravili desítky křesťanů
Fenomén supersmykového zemětřesení byl popsán po zemětřesení v nedalekém Izmitu v roce 1999. Vlna vyvolaná zlomem se tehdy šířila v přímočarém směru podél trhliny, což destrukci ještě umocnilo. K zemětřesení o síle 7,6 stupně Richterovy škály došlo 17. srpna 1999 a trvalo 37 sekund. V důsledku otřesů zahynulo přes 17 000 lidí, zraněno bylo dalších 48 000 lidí. Jednalo se o největší katastrofu v Turecku od konce druhé světové války.
Zničilo podobné supersmykové zemětřesení i nikajskou baziliku? Za posledních 2000 let bylo v této oblasti písemnou formou zaznamenáno 14 zemětřesení. Velmi silná zemětřesení, jejichž následky jsou dodnes patrné na zdejších stavbách pocházejících z římské doby, pak proběhla v letech 30, 368, 740 a 1065 našeho letopočtu. Zemětřesení z roku 30 mohli vědci z časových důvodů vyloučit., nakonec porovnáním vzorků ze dna jezera došli k závěru, že bazilika podlehla extrémně silným otřesům v roce 1065.
Rozluštěné tajemství
Iznická bazilika byla nejspíš podobně jako jiné rané křesťanské svatostánky postavena na místě, kde byl pro svou víru zabit nějaký křesťan. V tomto případě by se mohlo jednat o svatého Neofyta (řecky Neophytos). Ten už ve svých 15 letech strávil dva roky jako poustevník na nedaleké hoře, aby po návratu do Niakie veřejně vyznal svou víru v křesťanství. Byl za to bičován a pálen a nakonec sťat. Bazilika tak mohla být zasvěcena právě svatému Neofytovi.
V této části římské říše ale mělo křesťanství mnohem slabší pozici, a proto nepřekvapí, že se bazilika rozkládala na pozůstatcích pohanského chrámu. Archeologové na místě našli mince z doby Antonia Pia ze 2. století našeho letopočtu a olejové lampy pocházející z 1. století našeho letopočtu. Podezření padlo na Apolónův chrám ze 2. století n. l., o němž mluví písemné záznamy, ale který beze stopy zmizel.
Přečtěte si také: Vykopávky Tróje začaly před 150 lety. Jak pátrání po bájném městě probíhalo?
V hrobkách nalezených pod jednou ze základových zdí baziliky nakonec archeologové objevili klíčový důkaz poskytující vodítko ke vzniku baziliky. V hrobech byly objeveny mince z doby vlády císařů Valence a Valentiniana, kteří spoluvládli v letech 364–378 n. l. To je více než 50 let po prvním nikajském koncilu. Bazilika tak byla postavena nejdříve po roce 390 n. l. a rozhodně nemohla být dějištěm slavného koncilu, jehož výsledkem bylo mimo jiné uznání teze, že Ježíš Kristus je roven Bohu, na čemž křesťanství staví dodnes.
Přesto je bazilika cenným svědectvím o době, která následovala po období vlády císaře Konstantina I. Velikého (306-337 n. l.). Ten si vybral křesťanského boha za svého ochránce a z křesťanství učinil oficiální náboženství celé Římské říše.
Zdroj: Greek Reporter, Daily Beast
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
