Měl Vladimir Iljič Lenin syfilis? Dlouhá léta šlo o nevyřešenou záhadu

Co je syfilis?

Syfilis, choroba známá též jako příjice či lues, je pohlavně přenosnou infekcí způsobovanou bakterií Treponema pallidum pallidum z kmene spirochet. I když naprosto převažující formou nákazy je pohlavní styk, získat se dá i při porodu přenosem z nakažené matky na plod. Inkubační doba od infekce k projevům na sliznici či kůži je cca 21 dnů. Až do poloviny 20. století, kdy se do lékařské praxe dostal penicilin, byla syfilis chorobou doživotní.

Lenin a syfilis: sovětské Rusko informace o zdravotním stavu Lenina tají

Na sklonku Leninova (Vladimir Iljič Lenin, vlastním ujménem Uljanov) života se o jeho postupující pohlavní chorobě mezi zasvěcenými mluvilo, ale na veřejnosti bylo toto téma tabu. „Neuropatolog Koževnikov provedl rozbor krve, aby vyloučil, či potvrdil syfilidu. Podle oficiální verze byla zkouška negativní, ale podle dalších příznaků nemoc nebylo možné zcela vyloučit. Service však konstatuje, že právě onen inkriminovaný rozbor krve, který měl být negativní, se ztratil,“ píše Petra Smrkovská ve své diplomové práci, v níž je Lenin ústřední postavou. Jakékoli zprávy o Leninově zdravotním stavu byly předmětem státního tajemství. Přece jen se stal vrcholným politikem, inspirátorem a jedním z hnacích motorů bolševické revoluce známé pod zkratkou VŘSR (Velká říjnová socialistická revoluce) a předním filozofem sovětského Ruska. Jakožto nejvyšší nositel idejí komunistického Ruska se stal obětí atentátu, který jej málem připravil o život. Leninův zdravotní stav se stal kritickým v roce 1923, kdy mu jeden ze záchvatů mozkové mrtvice znemožnil řeč a následně po další mrtvici ve věku nedožitých 54 let zemřel. Ke skonu došlo 21. ledna 1924.

Izraelci mají poslední slovo

„Když ten případ popíšete, neuvedete, koho se týká, a dáte k posouzení neurologovi specializovanému na infekční nemoci, bez váhání řekne – to je syfilis,“ řekl Vladimir Lerner deníku New York Times. Lerner je jedním z autorů studie The enigma of Lenin's (1870–1924) malady uveřejněné v odborném European Journal of Neurology. Izraelští vědci se shodují na tom, že Leninovy projevy silně připomínají syfilidu, byť nikterak nezpochybňují příčinu smrti. Syfilitická infekce se nejprve projevuje jako vředy, v této fázi na ni postižení nejčastěji přijdou. Následně se zintenzivňují bolesti hlavy a vzhledem k tomu, že choroba zasahuje mozek, se později, často i za dlouhou řadu let, objevují problémy s psychickou vyrovnanosti, depresemi, objevují se bolesti celé řady orgánů a může se začít projevovat nastupující demence. Nemoc postihuje i srdce a oběhové ústrojí, což může stát i za výdutí krevních cév a mozkovou mrtvicí.

„Autoři dokonce objevili záznam, že Lenin byl krátce léčen i salvarsanem – sloučeninou objevenou v roce 1907, která se používala právě pro potlačování projevů syfilidy. Lékaři museli mít zřejmý důvod pro použití tohoto léku, jinak by jej nepodávali. Salvarsan totiž obsahuje jedovatý arzenik a způsobuje nepříjemné vedlejší efekty,“ čerpá ze studie Josef Tuček pro článek v Hospodářských novinách.

Poslední důkaz je… a přesto chybí

Jakkoli se diagnóza dá zpochybnit tím, že je dělaná zpětně a bez přítomnosti orgánů vyšetřovaného, existuje místo, které může dát jasnou odpověď. „Než ho nabalzamovali, rozřízli vědci Leninovu lebku a opatrně vyňali mozek, aby ho mohli prozkoumat pod mikroskopem. Sovětský režim chtěl znát podstatu Leninova génia,“ píše Miles Gilton v knize Když Lenin přišel o mozek a Churchill obětoval ovci. Leninův mozek je tedy stále k dispozici a dnešními metodami by se v něm daly potvrdit, nebo vyloučit původci zhoubné nemoci.

Je fér přiznat, že Lenin nebyl jediný vrcholný politik stižený syfilidou. U nás můžeme jmenovat kupříkladu prezidenta Klementa Gottwalda a chorobu „rozdával“ i zakladatel USA Abraham Lincoln, který se nakazil v roce 1835 nebo 1836. Velkomilovník Casanova svou chorobou asi nikoho nepřekvapí, zato málokdo ví, že nakažený byl i malíř Van Gogh a silně se spekuluje i o Bedřichu Smetanovi.