Podívejte se na stovky let stará tajemství, která vydává tající Sibiř

Obrovské krátery a rokle plné bahna se začaly objevovat na Sibiři poté, co globální oteplení zasáhlo i tuto část světa. Na vině je odtávání věčně zmrzlé půdy – permafrostu. Když se zpevňující led změní v bahno, propadají se oblasti dlouhé i stovky metrů, které ještě donedávna byly bezpečnou zónou.

Pohřbení nosorožci

Sibiř je oblastí, kde do poslední chvíle přežívali srstnatí mamuti i nosorožci a kde se dodnes dají najít nejen jejich kosti, ale i celá zachovalá těla. Ilegální těžbě mamutoviny se tak na Sibiři věnuje čím dál víc dobrodruhů a moderních zlatokopů.

Co kost, to důkaz

Muži brodící se bahnem s lopatami hledají prehistorické kosti či v lepším případě mamutí kly. Mamutovina je extrémně ceněná a na černém trhu jí klasická čínská medicína stále přisuzuje až zázračné účinky.

Obrovské kosti prehistorických zvířat jsou fyzickými důkazy evolučních dějů. Cenné jsou nejen pro domorodé léčitele, ale i paleobiology, kteří zjišťují, co v dané obasti žilo, či evoluční biology, kteří ve fosiliích hledají příbuzenské vazby mezi vyhynulou a současnou faunou.

Sibiř taje

Rozmrzání permafrostu s sebou nese propadání mostů i silnic, změnu koryt řek a uvolňování skleníkových plynů, které doposud byly pevně zamrzlé pod zemí. S takovými důsledky nikdo nepočítal a jediný, kdo z toho má užitek, jsou lovci fosilií. Ti s lopatou v ruce dobývají důkazy o životě, které byly i sto tisíc let konzervovány mrazem a ukryté pod zemí.

Dokument Na tenkém ledě najdete online na Prima ZOOM.