10. dubna 2024 07:00

Byla prý faraonovou milenkou, která spáchala sebevraždu. Životní příběh slavné archeoložky je fascinující

Vetřelci dávnověku 14 (20) – Om Seti

Když anglický archeolog Nicholas Reeves v roce 2015 určil pravděpodobné místo posledního odpočinku staroegyptské královny Nefertiti, jednalo se o zásadní událost. Podle Reevesových odhadů se hrobka nacházela v hrobce faraona Tutanchamona, což bylo dlouho považováno za nesmysl. Delší dobu se totiž mělo za to, že v Údolí králů už žádné mumie nejsou.

Teprve začátkem sedmdesátých let určila „nejpravděpodobnější umístění hrobky“ jistá Dorothy Eady, vystupující pod jménem Om Seti. Zaměstnankyně Úřadu pro památky, která komunikovala s archeology a vědci, pocházela z Anglie a o Egyptu, zejména o starém Egyptu, ale měla nebývalý přehled. Sama své znalosti vysvětlovala prostě – v dávné minulosti měla vazby na faraona Setiho I. (1290–1279 př. n. l.).

Čtěte také: Obrovský úspěch českých archeologů. Objevili město jedné z nejstarších civilizací na světě

Osobní obrození

Vazby na starověký Egypt získala Dorothy Eadyová už v roce 1907, když ve třech letech zakopla při hře se psem na schodech a uhodila se do hlavy. Přivolaný lékař bohužel na místě konstatoval smrt. „Pošlu sem kolegy, Do hodiny budu zpět,“ řekl zarmouceným rodičům Caroline a Reubenovi Eadyovým. Když slovo dodržel a po hodině se vrátil, nevěřil svým očím. Malá Dorothy seděla na posteli a hrála si s panenkou, a to bez viditelných zranění nebo následků.

Jistý následek se ale přeci jen brzy objevil. Malá Dorothy začala plakat, že chce domů. Zdály se jí sny o obrovské budově se sloupy, kde se cítila jako doma. O jakou budovu přibližně jde, se vyjasnilo o rok později, kdy Eadyovi navštívili Britské muzeum v Londýně. Jakmile vstoupili do expozice starověkého Egypta, Dorothy se vrhala k sochám, líbala jim nohy a tvrdila, že zde je její domov.

Dorothy nutila své rodiče chodit do muzea každý týden a její fascinace Egyptem rostla. Když ji vyloučili z nedělní školy kvůli hádce s učitelem o to, zda je lepší uctívat křesťanského Boha či slunečního boha Re, bylo jisté, že ji nová záliba jen tak nepřejde. Naopak se stále stupňovala. Dorothy si nemohla dovolit vyšší vzdělání, přesto se snažila svépomocí nastudovat o starověkém Egyptě co nejvíce. Dokonce přesvědčila některé významné egyptology, aby ji zasvětili do základů luštění hieroglyfů. Její vášeň ale měla i stinnější stránku – tvrdila totiž, že v minulém životě byla obyvatelkou starověkého Egypta, trpěla náměsíčností a zdály se jí sny, v nichž ji navštěvoval faraon Seti. Svým rodičům dokonce tvrdila, že v minulém životě byla faraonovou milenkou.

Dva životy v jedné zemi

Koneckonců, víra v reinkarnaci nebyla nijak v rozporu s dívčinou vášní pro Egypt. „Ve staroegyptském náboženství byl kladen velký důraz na příští život, posmrtný život,“ osvětluje doktor Jonathan Young, zakladatel Joseph Campbell Archives, v pořadu Vetřelci dávnověku na Prima ZOOM. „Staří Egypťané věřili v reinkarnaci, v to, že se duše mnohokrát vrací.“ Reuben a Caroline Eadyovi však pevnou víru v reinkarnaci nesdíleli, a tak se Dorothy několikrát ocitla v psychiatrické léčebně. Přesto si našla práci jako kreslířka a redaktorka egyptského časopisu a dokonce se v 27 letech provdala za jistého Emama Abdela Meguida.

Společně odjeli do Egypta, kde údajně políbila zem a oznámila, že je konečně doma. Jak se sžívala se staronovým domovem, odhalovala stále více ze své předchozí inkarnace. Podle svých tvrzení žila v Egyptě kolem roku 1300 př. n. l. a jmenovala se Bentreshyt. Působila zde jako kněžka bohyně Isis. Přestože v souladu se svou funkcí složila slib čistoty, stala se milenkou Setiho I., otce slavného faraona Ramesse II. Velikého, a následně otěhotněla. Její nejbližší vyhlídkou bylo veřejné zostuzení a potupná smrt, a tak si raději sama vzala život.

Eadyová, která vzpomínky na svůj minulý život plně přijala, porodila syna a dala mu jméno Seti, sama začala vystupovat pod jménem Om Seti, což v arabštině znamená matka Seti. To bylo na Emama Abdela už příliš a v roce 1936 požádal o rozvod. Om Seti se nicméně plně realizovala ve své nové práci na Úřadu pro památky, kde komunikovala s vědci a archeology a projevovala nebývalé nadání pro porozumění hieroglyfům a další egyptské symbolice.

Po 19 letech v Káhiře se přestěhovala do Abydosu. Nakonec byla cenným konzultantem pro různé egyptology, vydala několik knih a pomohla nalézt zahradu, kde se podle svých slov setkala s faraonem. Zemřela v roce 1981 ve věku 77 let.

Zdroj: Ancient Origins/Medium

Filip Šula

Redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora