Hromadná poprava 335 lidí patří mezi to nejhrůznější, co nacisté spáchali na jihu Evropy

Na následky útoku zemřelo 33 Němců, ale na místě bylo také přes sto zraněných včetně civilistů, z nichž někteří zemřeli v nadcházejících týdnech. Útok byl z pohledu partyzánů velmi dobře zorganizován, na straně útočníků nebyly zaznamenány žádné ztráty a akce byla vyhodnocena jako velmi úspěšná. Odplata na sebe však nenechala dlouho čekat.

Ihned nařízená odplata

Představitelé nacistického Německa v Itálii zuřili, velitel zdecimované jednotky Herbert Kappler byl několik hodin po útoku předvolán na velitelství německých obrněných sil a s generálmajorem Luftwaffe Kurtem Mälzerem se shodli, že odplatou bude zabití vybraného počtu civilistů. Nakonec se finální poměr zastavil na počtu deseti mrtvých Italů za jednoho příslušníka SS s tím, že Adolf Hitler za krátko odplatu schválil a vše mělo být neodkladně vykonáno hned následující den. Problém však nastal při hledání těch, kdo by měli být popraveni, ač to bez kontextu a uvědomění, jak nacisté k zabíjení lidí přistupovali, může znít značně pomýleně.

K tématu: O kapitulaci Německa věděl dřív než zbytek světa. 50 let musel o dešifrovaném vzkazu mlčet

Hitler byl totiž Kapplerem ujištěn, že je k dispozici dostatek vězňů odsouzených k smrti, skutečnost ale byla zcela opačná a vysocí příslušníci SS začali doslova hledat po nejrůznějších věznicích, kdo by hrozivý poměr naplnil. Do poledne 24. března měl Kappler seznam 271 obětí s uvedeným trestným činem, za které budou popraveni, tedy až na Židy, pro které Němci žádný důvod nehledali. Další vězni ale nakonec naplnili počet budoucích obětí na finálních 335 lidí a krátce po poledni se otřesný masakr přiblížil ke svému vykonání.

Všichni vězni byli transportováni do bývalých dolů u Ardeatinské cesty a ve skupinách po pěti popravováni nikoliv tradiční popravčí četou, ale převážně důstojníky, kteří neměli žádnou předchozí zkušenost. Odpovědným za masakr ve zmíněných jeskyních byl důstojník SS Erich Priebke, který zároveň nechal na místo dovézt několik litrů koňaku pro popravy provádějící důstojníky. Italští vězňové a na smrt odkázaní Židé museli ve svých posledních mučivých hodinách přihlížet běsnění SS a při své cestě do jeskyně klopýtat o již mrtvá těla svých druhů. Všichni pak byli pohřbeni v jeskyních pod tunami kamene, když Němci nechali jeskyně posléze strhnout.

Former SS officer, Erich Priebke, exposed in Argentina in 1994. This resulted in his extradition back to Italy for his part in the 1944 Ardeatine Caves massacre in Rome. pic.twitter.com/oWtiyGfFgO

— Historic Vids (@historyinmemes) May 4, 2023

Způsob, jakým Němci zabíjeli, množství lidí, kteří 24. března 1944 přišli o život, nebo jen fakt, že mnoho z popravených byli na poslední chvíli sehnaní nevinní, činí tento akt jedním z nejhrůznějších, kterého se Němci v Itálii dopustili. Zůstává rovněž symbolem válečných hrůz a setrvalou připomínkou krutosti vykonané v zájmu diktátorských idejí. Co víc, vykonavatel popravy Erich Priebke se po válce přesunul do Argentiny, kde se živil jako hoteliér, zemřel pak až ve svých 100 letech a odpovědnost za zabití 335 lidí na jaře 1944 až do smrti odmítal.

Zdroj: TheBoot, H-net

Video, které jste mohli minout: Expert naznačil, proč se Gabčíkův samopal zasekl. A představil pistoli, která měnila dějiny