Nejstarší město světa:

Představte si město, které stálo už v době, kdy se ještě všude jinde žilo maximálně v zemljankách nebo jeskyních. Město, které nedává z pohledu historiků smysl. Ale město, které přesto bezpochyby existovalo. Jmenuje se Göbekli Tepe.

O jeho existenci nikdo netušil až do 60. let 20. století. Až roku 1964 učinil německý archeolog Klaus Schmidt jeden z nejúžasnějších archeologických objevů vůbec. Masivní zdi staré 11 tisíc let vytvořené pravěkými lidmi, kteří ještě ani znali železné nástroje ani hrnčířství přinášejí víc otázek než odpovědí. V mnoha ohledech tento objev postavil naše znalosti přelomu pravěku a starověku na hlavu.

Právo první noci: když mohl kníže předběhnout sedláka

Propast času, které nás od doby, kdy tato stavba vznikla, je téměř nepředstavitelná. Mezi jejím postavením a dobou, kdy vznikly první pyramidy, je dvakrát větší časová vzdálenost, než mezi pyramidami a dneškem.

Archeologický diamant

Objevu předcházel výzkum tureckých a amerických archeologů, kteří zjistili, že jeden z pahorků u města Urfa nemusí být přírodního původu. Do té doby na něj desítky generací pastevců vyháněli svá stáda, aniž by tušily, že šlapou po jednom z největších pokladů lidstva. Přivolaní němečtí archeologové pod vedením Klause Schmidta z univerzity v Heildebergu téměř okamžitě zjistili, jak starý objekt zřejmě je. Schmidt na výzkumu Göbekli Tepe pracuje dodnes – a nezodpovězených otázek spíš přibývá.

O to překvapivější je fakt, že v zatím prozkoumaných objektech je jen pramálo obrazů lidí. Nejvýraznější je z nich reliéf nahé ženy připomínající africké neolitické sošky nazývané Venus accueillante. Podle některých teorií však lidi představují ve velmi stylizované předloze už samotné pilíře. Na mnoha jiných reliéfech jsou však zobracené ruce – to je jeden z hlavních argumentů, proč by se mohlo jednat o chrám. Ruce spínající se k nebi jsou náboženským gestem bezmála ve všech známých kulturách.

Kde se to vzalo?

Než se začalo v Göbekli Tepe kopat, nedokázali si historici ani archeologové představit, že by lidé dokázali v tak pradávné době něco podobného vybudovat. A ani dnes neznáme odpovědi ani na ty nejzákladnější otázky, které se této lokality týkají. Dosavadní teorie se shodovaly na tom, že aby lidé začali stavět kamenné stavby, museli se nejprve naučit zemědělskému způsobu života.

Samuraje zabíjelo mateřské mléko

Göbekli Tepe však vybudovali lovci a svěrači. Kde vzali ekonomickou sílu? Vztyčit tak těžké kameny si žádalo síly několika stovek mužů současně – a takové koncentrace lidí na jedno místo neměla být tehdejší společnost schopná. A jak si osvojili technologické dovednosti nutné k vybudování takového díla? A proč vlastně megality postavili? Na mnohé z otázek by mohly odpovědět piktogramy zdobící sloupky, ale jejich rozluštění se zdá nad naše síly. Zatím…

Jiné teorie

Archeologové samozřejmě přišli i s dalšími teoriemi, které tvrdí, že Göbekli Tepe vlastně vůbec nebylo město. Podle jedné z nich je "město", ale jenom obrovská past na zvířata. Stojí totiž na křižovatce cest, kudy musela zvěř přicházet k přirozeným napajedlům. Pravěcí lovci mohli využívat kamenné kruhy a zdi k tomu, aby zvěř zmátli a mohli ji snadněji ulovit.

Na své si s objevem Göbekli Tepe přišli i ufologové. Tvrdí, jako ostatně vždy, že lidé neměli na stavbu podobných objektů dostatek technických prostředků. A motiv pro postavení megalitů? Samozřejmě přistávací dráha pro létající talíře…