Slavný vikinský vůdce byl ve skutečnosti ženou. Vikingům mohli vládnout nebinární lidé

V roce 2017 oznámili přírodovědci historikům, že jeden z nejznámějších vikinských válečníků z 10. století byl zřejmě žena. Tehdy tvrzení vyvolalo nemalou kontroverzi, analýza DNA je však neoblomná. Slavný zabiják a drtič lebek z ostrova Björkö mužem skutečně nebyl.

Pátrání po identitě slavného vikinga začalo již roku 1878, kdy švédští archeologové v Björkö otevřeli ukrytou pohřební komoru. Ostrov vikingům v minulosti sloužil jako důležité obchodní centrum, základna i skladiště, tehdy mu říkali Birka. Uvnitř hrobu se našly kosterní pozůstatky a pohřební předměty, které měly mrtvému vzdávat hold, mimo jiné zbraně, slavnostní oděvy, a dokonce dva koně.

Možnost ženského těla nikoho nenapadla

Nikoho tehdy nenapadlo, že by se mohlo jednat o ženu, a tak Švédové psali vědecké publikace, romány, a dokonce i komiksy o věhlasném vladaři z Björkö, aniž by tušili, že šíří nepravdy. Až roku 2017 použili vědci na kostru analýzu DNA, která potvrdila domněnku, že kosterní pozůstatky připomínají spíše ženu. Řada kritiků ale teorii přesto odmítala. Nejčastějším protiargumentem se stalo, že žena byla jen manželkou válečníka, který byl v hrobě pohřben primárně. Kosti tedy měly být jen pomíchané a vědci tím měli být uvedení v omyl.

Genetici ale provedli ještě jednu analýzu, aby vyloučili možnost jakéhokoli podobného omylu a výsledek byl, jak ostatně ukazuje i dokument Hádanky kostí: Revoluce pohlaví vysílaný 7. ledna ve 13:20 na Prima ZOOM, jasný. V hrobě se skutečně nacházela pouze vikinská žena. Otázkou nicméně zůstává, jaký byl gender tohoto bojovníka. Podle vědců neexistuje přesná odpověď a mohlo se klidně jednat o muže uvězněného v ženském těle. Žena se ale také souhrou historických okolností mohla dostat do mužské role, anebo se dokonce mohlo jednat jen o obyčejnou ženu, která byla pohřbena s mužskými poctami.

Jak upozornili vědci u obdobného případu finského hrobu z pozdní doby železné ve vesnici Suontaka Vesitominmäki, vikingové byli známí tím, že u nich měly ženy silnější postavení než v jiných zemích. Akceptace nebinární osoby je tudíž rozhodně jednou z možností. Ostatně studie z Cambridge University zabývající se finským nálezem udává, že rané středověké společnosti chápaly gender různými způsoby.