Medvídek Pú se jmenuje podle slavné medvědice, která měla podobně zajímavý život jako on

Možná už jste někdy slyšeli o tom, že populárního kresleného Medvídka Pú jeho autor, britský spisovatel Alan A. Milne, stvořil podle oblíbeného plyšáčka svého syna. Ale věděli jste, jak tenhle plyšák vlastně dostal své podivné jméno Winnie the Pooh?

Kanadský baribal se lodí svezl až do Londýna

Na samém začátku tohoto už víc než sto let starého příběhu, nad nímž by sice dnešní ochránci zvířat moc nejásali, tehdy byl ale vlastně docela romantický, je ve skutečnosti opravdový medvěd; přesněji samice baribala. Kanadský voják a veterinář Harry D. Colebourn si ji 14. srpna roku 1914 ještě jako úplné medvědí miminko koupil na nádraží ve White River v kanadském Ontariu, když byl na cestě na základnu v Quebecu. Lovec, který mu zabil matku, za ni tehdy chtěl 20 dolarů, což by v přepočtu na dnešní ceny a koruny bylo zhruba 10 tisíc korun. Colebourn medvídě pojmenoval „Winnipeg Bear“, medvěd z Winnipegu, podle svého rodného města. Brzy nato medvíděti začal říkat zkráceně Winnie.

Stala se z nich nerozlučná dvojice. Winnie s Colebournem odcestovala do Anglie, kam ho jako člena veterinárního sboru tehdejší kanadské královské armády poslali během první světové války, a neuvěřitelně mírné a milé zvíře to rychle dotáhlo až na maskota jeho jednotky. Vojáci se Winnie věnovali a hráli si s ní, kdykoli měli v Londýně trošku volna. Nevyhnutelně ale musel přijít čas, kdy budou potřeba na frontě.

Hlavní atrakce Londýnské zoo

Když dostal Harry v prosinci rozkazy odjet s ostatními do Francie, zajistil Winnie místo v oblíbené Londýnské zoo, kde se brzy stala jednou z nejoblíbenějších atrakcí. Díky výchově mezi vojáky byla tak ochočená a měla ráda lidi, že jí na hřbetě nechávali jezdit malé děti. A ačkoli jsou baribalové všežravci, Winnie si víc než na maso vždycky potrpěla na sladké, takže když ji chtěli návštěvníci odměnit, dávali jí její oblíbenou pochoutku: směs kukuřičného sirupu a kondenzovaného mléka, do níž si namáčela packy a oblizovala si je.

Winnie milovaly všechny děti, mezi její největší fanoušky ovšem patřil Christopher Robin (v češtině Kryštof Robin), syn Alana Milneho, který podle ní dal svému nejoblíbenějšímu plyšákovi křestní jméno Winnie. Příjmení dostal medvídek podle kamarádovy labutě Pooh (čti pů).

Ocenění jak pro knihu, tak pro medvěda

První příběh o Kryštůfkovi Robinovi a medvídkovi Pú publikoval Milne 14. října roku 1926 a kromě zmíněných protagonistů se v něm objevili i další Christopherovi plyšáčci: Ijáček, klokanice Kanga, Prasátko, Králík a Sova. Tygra autor přidal až ve druhém díle. Postavičky ilustroval umělec Ernest H. Shepherd a zamilovaly si je děti na celém světě. Příběh dokonce přeložili i do latiny a toto vydání se stalo jedinou latinsky psanou knihou, která se kdy dostala na seznam bestsellerů New York Times.

Rodiče dnešních dětí Púa znají hlavně z televize díky adaptaci Walt Disney Productions.

A co se skutečné Winnie týče, ta nakonec oproti původnímu plánu a k obrovské radosti tamních dětí v Londýnské zoo zůstala i poté, co se její majitel vrátil z fronty. Colebourn se nakonec v roce 1919 rozhodl ji tam nechat, když viděl, jak dobře se jí daří. A pamatují tam na ni dodnes; nejenže má v zoo bronzovou sošku, ale její spojení s medvídkem Pú si návštěvníci můžou připomenout díky plaketě, kterou zoo v roce 1997 věnovalo město White River, kde si Colebourn Winnie kdysi koupil.