5. března 2013 16:00

Mají muži radši blondýnky? A proč vlastně?

Muži mají rády blondýnky, ale berou si brunetky - říká známé rčení. Ale s blondýnami je to mnohem složitější. A zajímavější...

Deset let poté, co vyšla slavná Darwinova kniha O původu druhů, zaměstnávalo mysl přírodovědce něco, co by se mohlo zdát povrchní. - „blondýny z Londýna“. Zlatá hříva však vyvolává mnohem více otázek, nežli jen to, jakou roli hraje při výběru partnera…

Blond mutantky

Blonďaté vlasy poprvé zazářily v oblastech severní Evropy zhruba před 11 000 lety ke konci doby ledové. Zpočátku převažovaly v oblasti dnešní Litvy, aby posléze pronikly do Skandinávie, kde dodnes patři k nejrozšířenějším a tvoří bohatou součást národní mytologie.

Zeměpisné vysvětlení této blonďaté mutace spočívá v nutnosti adaptace na nízkou intenzitu dopadajícího slunečního záření, které bylo nutné pro syntézu vitamínu D. Zatímco tedy v rovníkových oblastech je koncentrace pigmentu ve vlasech a kůži vysoká, směrem na sever je stále nižší, a člověk je vůči paprskům citlivější. Jak však ukázal nedávný výzkum, tato teorie nemusí být pravidlem. Na Šalamounových ostrovech, ležících v jižním Pacifiku, se výskyt blonďatých kšticí blíží evropskému (5–10 procent).

Skandinávie má tradičně silné zastoupení přírodních blondýn:

Po dlouhou dobu tato zvláštnost zavdávala podezření, že se jedná o vzdálené potomky Jamese Cooka a britských kolonizátorů. K všeobecnému překvapení však genetik Carlos Bustamente spolu se svým týmem zjistil, že blond háro místních „černošek“ nemá nic společného s evropskými přistěhovalci. Za zlatavým afrem totiž ve skutečnosti stála místní mutace genu TYRP1, který se však nepodílí na pigmentaci blonďatých vlasů v evropské populaci. „Gen pro blond vlasy“ se tedy z tohoto pohledu objevil v evoluci dvakrát, a to nezávisle na sobě.

Led a dívčí válka

Důvodem vzniku a rozšíření blond vlasů je to, že ženy díky nim na sebe strhávaly mužskou pozornost,“ domnívá se antropolog Peter Frost. V pozdní době ledové byli muži nuceni vydávat se při lovu na dlouhé a náročné „treky“ arktickou tundrou, což se projevilo na jejich vysoké úmrtnosti. Ženy, které muže v této době nedostatku potravních zdrojů výrazně přečíslily, musely intenzivně soutěžit o mužskou pozornost.

Kterak kuře dobylo svět

První ledové blondýnky à la Grace Kellyová vznikly díky pohlavnímu výběru a selekčnímu tlaku na novinky v ženském vzhledu. Byl to ostatně již zmíněný Charles Darwin, který upozornil na to, že nejen člověk, ale i „zvířata obdivují vše nové, a to právě pro novost samu“.

Video, které o blondýnkách říká úplně všechno:

Sama „nová evoluční móda“ by však pravděpodobně mezi převahou brunetek nestačila. Podle Matta Ridleyho, autora proslulé Červené královny, muži navíc při pohledu na muži na blondýnky roztávali proto, že v jejich blonďaté hřívě žhnulo mládí, které bylo s postupujícím věkem díky tmavnutí či naopak ztrátě pigmentu těžké udržet.

Sexuální život Alexandra Makedonského: muži, ženy i jeden eunuch

Antropolog Karl Grammer je navíc toho názoru, že blondýnky díky obvykle vyššímu poměr estrogenu vůči testosteronu zpravidla mívají více rozvinuté znaky spojené s působením ženských pohlavních hormonů. K nim počítá kupříkladu dětské schéma obličeje, jemnější kůži, užší ramena, méně tělesného ochlupení, a naopak více hravosti a rozpustilosti.

Pravá blondýnka

Blondýny jsou, díky své původní výraznosti, téměř v každé době nápadně oceňovány, či naopak „očerňovány“. Staří Řekové je spojovali s plavovlasou bohyní Afrodité, křesťanský středověk se svody ďábla, v renesanci se stávaly módní obsesí, v nacistickém Německu nechvalnou součástí árijské rasové typologie, v 50. letech sexuálním symbolem...

Být blond je evoluční výhoda:

Dnešní „hloupá blondýna“, představuje spíše kulturní stereotyp, který je hojně šířen hollywoodskou kinematografií a sexistickými fóry. Důstojnou předchůdkyní leckdy nehrané naivity Marilyn Monroe či „Pravé blondýnky“, však byla již dvorní kurtizána Rosalie Duthé (1748–1830). Podle dobové paměti byla ženou neobvyklé krásy, ale i hlavinky neuvěřitelné „duté“. Divadelní hra Les Curiosites de la Foire, napsaná na její „počest“, se posléze stala archetypem vtipů o blondýnách po následná staletí. V jejich průběhu se však vlasy blondýnek ponejvíce svázaly s ženskou sexualitou.

O autorovi: Mgr. Michal Josephy, Ph.D., antropolog a cestopisný foto/reportér, externí lektor společenskovědního modulu FHS UK. Zajímá se především o antropologii současných světů, ale také země spjaté s někdejším portugalským námořním impériem. Více o autorovi na www.josephy.cz.Podle antropoložky Lynn S. Chancer se v euroamerické kultuře staly pevnou součástí mužské fantazie, která ideálně spojuje něžnost, sexuální atraktivitu a erotické schopnosti. Zřejmě i díky tomuto přesahuje procentuální zastoupení blondýn na stránkách magazínů jejich výskyt v běžné populaci, a vyšší čísla se týkají i jejich výplaty.

Ekonom David Johnston zjistil, že vydělávají v průměru o 7 procent více, nežli zrzky a brunety, a zároveň si berou bohatší muže, kteří vydělávají průměrně o 6 procent více nežli manželé odlišných barev kštic. Dle Johnstona je pravděpodobně spojení mezi blondýnkami a krásou silnější, nežli s převládajícím názorem, že mají nízkou inteligenci. Ať již je to s majitelkami blond hřívy jakkoliv, není vyloučeno, že se muži nechávají ošálit stále tou plavou a zlatavou září, kterou poprvé zahlédli kdysi na úsvitu neolitu…

redakce Prima Zoom

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom