Mafie zradu neodpouští: jak dopadl muž, který potopil Cosa Nostru?

Do kin se dostává životopisné drama První zrádce, sledující osudy dodnes kontroverzní postavy italské historie. Než se vypravíte do kina na téměř dvě a půl hodiny dlouhý exkurs do dění v italské mafii 80. let, vyplatí se o postavě Tommasa Buscetty něco vědět. Kdo byl muž, který dokázal pokořit Cosa Nostru a potopit tak jeden z nejpropracovanějších zločineckých syndikátů 20. století?

Neotřesitelná Cosa Nostra?

Osobní historie muže jménem Tommaso Buscetta se začala psát roku 1928 a do značné míry opisovala klasický vzorec: narodil se v Palermu, tedy na chudé Sicílii, a už od dětství přičichl k drobné kriminalitě. Přes krádeže a pašování cigaret se dostal až k obvinění z dvojnásobné vraždy – díky útěkům do New Yorku či Brazílie se mu podařilo části trestu vyhnout, nakonec ho však spravedlnost vždy dostihla. Postupem let se však rozhodl, že mafii opustí, což bylo do té doby nemyslitelné. Mezi italskou mafií totiž důsledně platil kodex zvaný omerta, podle něhož je přísně zakázáno informovat policii o aktivitách organizace; kdo kodex poruší, dočká se smrtelné odplaty.

Prvním narušitelem pořádků omerty byl Joe Valachi v roce 1963, ale jeho nepříliš vysoké postavení v organizace vedlo jen k omezeným informacím. Proto je mediálně mnohem známější případ Buscetty, který byl v kruzích sicilské mafie zaveden mnohem hlouběji. V polovině 80. let kontaktoval slavného prokurátora Giovanni Falconeho (který se mimochodem svého filmu dočkal také). V letech 1986–1987 se uskutečnil takzvaný Maxi proces, který šokujícím způsobem poodkryl taje fungování italské mafie a ukázal, jak vysoko chapadla pověstné zločinecké chobotnice sahají. Buscetta hrál v případu klíčovou roli a nakonec se podařilo odsoudit několik stovek důležitých mafiánů. Případ se zapsal do dějin nejen svým rozsahem (dodnes se jedná o největší soudní proces v historii), ale i neuvěřitelnými podmínkami – soudní síň se nacházela v podzemí věznice, Falcone pracoval pod dohledem kamer v neprůstřelném bunkru.

Zrada v mafii

Oba klíčové muže tohoto případu však čekal zcela odlišný osud. Falcone věděl, že je pro mafii cílem číslo jedna. Nemohl vyjít ven bez ochranky, čelil několika pokusům o atentát a v roce 1992 jednomu z nich podlehl – gangsteři na dálku odpálili kus dálnice, po níž Falcone i s manželkou jel. Podobný osud mimochodem potkal i dalšího bojovníka s mafiánskou garniturou, soudce Paola Borsellina. Navzdory těmto tragickým úmrtím pokračoval Buscetta ve svých výpovědích a za spojence gangsterů se nebál označit i řadu politiků. Nakonec během 90. let vstoupil do programu na ochranu svědků a nakonec zemřel ve Spojených státech ve věku 71 let na rakovinu.

Buscettovu historickou úlohu je tedy obtížné hodnotit – na jednu stranu se jedná o usvědčeného kriminálníka, který měl s největší pravděpodobností prsty v mnohem větším množstvím zločinů než “pouze” dvojnásobné vraždě, za niž byl odsouzen. Zároveň se však s jeho pomocí podařilo dosáhnout alespoň částečné spravedlnost a množství dalších zločinů předejít. Za zmínku stojí i smutný fakt, že během série odplat byly dvě z Buscettových čtyř dětí uškrceny. Pokud vás téma odvrácené strany italské společnosti zajímá, můžete se do ní ponořit alespoň se zmíněným filmem První zrádce.

Text: MS