Vědci během studené války kradli mrtvé děti. Kontroverzní projekt se přísně tajil

Projekt Sunshine odstartoval v padesátých letech 20. století pod vedením dnes již neexistujícího amerického vládního úřadu pro atomovou energii. Jednou z klíčových osob, které na projekt upozornily a podpořily jeho realizaci, byl Willard Libby, nositel Nobelovy ceny za chemii a významný americký vědec, který myšlenku výzkumu vlivu radiace na lidské tělo delší dobu prosazoval. Libby se obával, že četná nukleární testování zanechají neviditelné stopy, které mohou postupně otrávit celé generace. Aby však bylo možné tuto teorii ověřit, bylo zapotřebí analyzovat lidské tkáně, zejména kosti, protože radioaktivní izotopy, jako je stroncium-90, se ukládají především v nich.

Čtěte také: Jak Britové poprvé odpálili atomovou bombu: Vzácné video ukazuje reakci diváků

Pro získání relevantních vzorků se vědci zaměřili na mrtvá těla novorozenců a dětí, protože kosti v raném věku aktivněji absorbují radioaktivní látky. Zmíněný úřad proto začal tajně shromažďovat těla dětí a novorozenců z různých zemí, včetně Spojených států, Austrálie a Velké Británie. Podle archivních dokumentů bylo odebráno tisíce vzorků tkání, avšak přesné číslo není známé. Ze zpráv vyplývá, že některé z nich byly odebírány bez vědomí a souhlasu rodin – rodiče často nevěděli, že těla jejich dětí byla zneužita pro výzkum jaderných účinků.

Otázka etiky i práva

Etické problémy, které Projekt Sunshine vyvolal, jsou nesmírně závažné. Využití zesnulých dětí a novorozenců bez souhlasu rodičů se dnes jeví jako hrubé porušení základních práv na informovaný souhlas a lidskou důstojnost. V padesátých a šedesátých letech však byly tyto záležitosti ve vědecké komunitě teprve v počátcích a nebyly standardizovány jako dnes. Veřejnost měla o vědeckých procesech omezené informace a často nedůvěřovala vládním záměrům. Oproti tomu zmiňovaný úřad celý projekt pečlivě tajil, aby se vyhnul veřejnému pobouření a následnému ohrožení dalších vládních výzkumných programů.

Rozhořčení společnosti tak celý projekt vzbudil až po několika desetiletích, kdy se na počátku 90. let informace o projektu dostaly na veřejnost. Vládní úřad pro atomovou energii ani jiní zúčastnění vědci a státní orgány se však nikdy veřejně neomluvili. Přestože projekt přinesl některé poznatky o ukládání radioaktivních izotopů v lidském těle, etická otázka a nesouhlas veřejnosti zůstávají výraznou morální kaňkou. I proto je Projekt Sunshine dodnes připomínán jako temná kapitola vědeckého výzkumu, která vedla k přehodnocení etických standardů ve vědě. Dnes platí přísnější normy pro výzkum lidských tkání a přístup k informovanému souhlasu je neodmyslitelnou součástí každé studie.

Zdroj: ABC News, JSTOR

Video, které jste mohli minout: Vědci během studené války kradli mrtvé děti. Kontroverzní projekt se přísně tajil